Test na Fyzická aktivita a metabolické poruchy

Fyzická aktivita a metabolické poruchy: Komplexní průvodce

Otázka 1 z 50%

Zvýšení glykémie u pacientů s DM 1. typu při nedostatečné aplikaci inzulínu před tělesnou zátěží není důsledkem vyplavování kontraregulačních hormonů.

Test: Tělesná zátěž u metabolických poruch, Obezita a metabolické poruchy, Pohybová aktivita a metabolické poruchy, Obezita a metabolický syndrom

20 otázek

Otázka 1: Zvýšení glykémie u pacientů s DM 1. typu při nedostatečné aplikaci inzulínu před tělesnou zátěží není důsledkem vyplavování kontraregulačních hormonů.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Při nedostatečné aplikaci inzulínu před zátěží u DM 1. typu může dojít ke zvýšení glykémie právě kvůli vyplavování kontraregulačních hormonů a nedostatečnému účinku inzulínu na vstup glukózy do buněk.

Otázka 2: Které z uvedených fyziologických změn nastávají u zdravého jedince během tělesné zátěže, podle studijních materiálů?

A. Svaly zvyšují příjem glukózy z krve.

B. Hladina inzulínu klesá, zatímco hladiny glukagonu a katecholaminů stoupají.

C. Tělo mobilizuje energetické zásoby z glykogenu v játrech a svalech a z tuků v adipóze.

D. Dochází k poklesu srdečního výdeje a ventilace.

Vysvětlení: Během fyzické aktivity u zdravého jedince svaly zvyšují vychytávání glukózy z krve, dochází ke snížení inzulínu a zvýšení kontraregulačních hormonů jako glukagon a katecholaminy. Tělo také mobilizuje energetické zásoby z glykogenu a tuků. Srdeční výdej a ventilace se naopak zvyšují, nikoli klesají.

Otázka 3: Mezi respirační omezení u obézních pacientů patří syndrom spánkové apnoe a ztížené dýchání.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: U obézních pacientů se projevuje respirační omezení, které zahrnuje ztížené dýchání (zejména u abdominální obezity), syndrom spánkové apnoe a hypoventilační syndrom. Tyto stavy vedou k dušnosti při zátěži a omezení ventilační rezervy.

Otázka 4: Jakým způsobem ovlivňuje pohybová aktivita viscerální tuk u pacientů s obezitou a metabolickým syndromem?

A. Pohybová aktivita způsobuje nárůst viscerálního tuku.

B. Pohybová aktivita vede k úbytku tuku, zejména viscerálního (břišního).

C. Pohybová aktivita nemá žádný vliv na množství viscerálního tuku.

D. Pohybová aktivita primárně redukuje podkožní tuk, nikoli viscerální.

Vysvětlení: Pohybová aktivita zvyšuje energetický výdej a vede k úbytku tuku, zejména viscerálního (břišního), který je spojen s metabolickým rizikem.

Otázka 5: Zvyšuje pohybová aktivita v rámci sekundární prevence a terapie metabolických poruch potřebu medikace?

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Pohybová aktivita v rámci sekundární prevence a terapie metabolických poruch snižuje potřebu medikace.