Podcast na Franz Kafka

Kapitoly

Kdo chtěl spálit své dílo?

Úředník s duší spisovatele

Metoda zvětšovacího skla

Zničit, nebo vydat?

Tragický osud

Beznaděj Kafkova světa

Proces a odkaz

Přepis

Ondřej: Věděli jste, že jeden z nejslavnějších spisovatelů 20. století si přál, aby celé jeho dílo po jeho smrti shořelo?

Klára: Přesně tak. A naštěstí pro nás jeho nejlepší přítel neposlechl. O tom si dnes budeme povídat.

Ondřej: Vítejte u Studyfi Podcastu, podcastu, který vám pomůže s maturitou. Já jsem Ondřej.

Klára: A já Klára. A naším dnešním tématem je mistr absurdity a existenciální úzkosti, Franz Kafka.

Ondřej: Kláro, pojďme na to. Kdo to tedy byl, tenhle tajemný Pražan?

Klára: Franz Kafka byl pražský, německy píšící spisovatel židovského původu. Přes den pracoval jako úředník v pojišťovně, což upřímně nesnášel.

Ondřej: Proč? Vždyť to zní jako jistá práce, ne?

Klára: Tvrdil, že jeho jediným skutečným povoláním je literatura. Psaním se snažil potlačit obrovský stres a úzkosti, kterých měl plno.

Ondřej: A hodně těch úzkostí pramenilo z jeho vztahu s otcem, je to tak?

Klára: Přesně. Jeho otec Hermann byl velmi autoritativní a nepodporoval jeho tvorbu. Kafka pak používal metodu, které říkáme „zvětšovací sklo“.

Ondřej: Zvětšovací sklo? Dej mi příklad.

Klára: V realitě se pohádá s otcem. V jeho knize ho za to ten samý otec odsoudí k smrti. Všechno zveličoval do absurdních rozměrů.

Ondřej: Páni. Takže žádné lehké čtení na dobrou noc.

Klára: To rozhodně ne.

Ondřej: Jaká jsou tedy jeho nejznámější díla?

Klára: Určitě tři nedokončené romány – Proces, Zámek a Amerika. A samozřejmě naprosto klíčová novela Proměna.

Ondřej: A teď zpátky k tomu pálení rukopisů. To je neuvěřitelný příběh.

Klára: Je. V závěti výslovně požádal svého nejlepšího přítele, Maxe Broda, aby všechna jeho nevydaná díla bez milosti zničil.

Ondřej: Brod to naštěstí neudělal a vydal je. Vlastně díky němu Kafku dneska vůbec známe.

Klára: Přesně tak. Kafka sám trpěl nízkým sebevědomím a neustálými pochybnostmi.

Ondřej: A jeho život skončil poměrně brzy, že?

Klára: Bohužel ano. V roce 1917 onemocněl tuberkulózou a o sedm let později na ni v sanatoriu zemřel. Bylo mu pouhých 40 let.

Ondřej: A jeho rodinu postihl ještě tragičtější osud...

Klára: Ano, to je ta nejsmutnější část. Jeho tři sestry zahynuly v koncentračních táborech během holocaustu. On sám je pohřben na Novém židovském hřbitově v Praze.

Ondřej: Silný a komplikovaný příběh. Díky, Kláro. A od Kafkovy existenciální beznaděje se teď přesuneme k něčemu úplně jinému...

Klára: No, vlastně zůstaneme u té beznaděje, Ondřeji. Ta je totiž pro jeho díla naprosto klíčová. Jeho světy jsou fantaskní, absurdní a bez zjevné logiky.

Ondřej: Takže hlavním padouchem není žádný drak, ale spíš... úředník?

Klára: Přesně tak! Největším zlem je byrokracie. Představuje bezúspěšný boj člověka proti systému. Z toho pramení ten všudypřítomný pesimismus a pocity vyřazenosti.

Ondřej: A to se promítá i do hlavních postav, že? Vím, že často nemají ani celá jména.

Klára: Ano, jako Josef K. v *Procesu*. To zdůrazňuje jejich všeobecnou platnost. Jsou to ponižovaní jedinci, jejichž příběhy končí tragicky nebo prostě bezvýchodně.

Ondřej: Když jsi zmínila *Proces*... čím se ten Josef K. vlastně provinil?

Klára: Tím, že se ničím neprovinil! Jeho vina spočívala v pasivitě. Žil monotónní život, nesnažil se vymanit ze stereotypu a neprojevil odpor vůči absurdnímu obvinění.

Ondřej: To je silné. Takže jeho dílo není jen o románech jako *Zámek* nebo *Amerika*?

Klára: Vůbec ne. Jeho literární počátky byly verše, pak přišla kratší próza jako *Proměna*. A jeho existenciální styl silně ovlivnil literaturu po druhé světové válce, hlavně absurdní drama.

Ondřej: Skvělý přehled. Díky moc, Kláro. Tak to bylo pro dnešek vše.

Klára: Já taky děkuji. A vám, milí posluchači, přejeme úspěšný den. Na slyšenou příště u Studyfi Podcastu!