Test na František Hrubín - Romance pro křídlovku

Otázka 1: Jsou v díle Romance pro křídlovku přítomny lyrické motivy přírody a květin?

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí přírodu a květiny jako lyrické motivy v díle Romance pro křídlovku.

Otázka 2: Veršová výstavba díla Romance pro křídlovku se vyznačuje výhradně volným veršem, který je zcela zbaven rýmu.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Přestože dílo Romance pro křídlovku využívá volný verš bez rýmu, studijní materiály uvádí, že se v něm občas objevuje „náznak rýmu“.

Otázka 3: Dle studijních materiálů, které geografické místo bylo uváděno jako inspirace pro Romance pro křídlovku a jako hlavní časoprostor děje?

A. Pražský venkov, kde se hrdina setkával s přáteli.

B. Lešany v Posázaví, kam hlavní hrdina jezdil za dědou na prázdniny.

C. Vysočina, odkud pocházela Terina.

D. Moravské vinice, kde autor trávil dětství.

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí: 'inspirace Posázavím, rodná země' a 'časoprostor: Lešany v Posázaví (hl.h. tam jezdí za dědou na prázdniny)'.

Otázka 4: Které tvrzení nejlépe charakterizuje kompoziční výstavbu děje v díle Romance pro křídlovku?

A. Děj je vyprávěn chronologicky od začátku do konce, s přesnými daty událostí.

B. Autor ve vzpomínkách přeskakuje sem a tam a děj není podán chronologicky.

C. Příběh je podán pouze retrospektivně, zaměřený na vzpomínky z dětství.

D. Kompoziční výstavba se zaměřuje na prolínání tří dějových rovin, které se odehrávají v jediné časové linii.

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že kompoziční výstavba díla je taková, že 'děj není chronologicky, je retrospektivně, autor přeskakuje ve vzpomínkách sem a tam'. Proto je správná možnost, která shrnuje tyto aspekty. Ostatní možnosti buď neodpovídají uvedeným informacím, nebo je překrucují (např. 'pouze retrospektivně' nebo 'jediné časové linii').

Otázka 5: František Hrubín kritizoval na 2. sjezdu spisovatelů v roce 1956 pouze omezení umělecké svobody a nikoli spojení literatury s politikou.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: František Hrubín na 2. sjezdu spisovatelů v roce 1956 se Seifertem kritizoval spojení literatury a politiky.