Podcast na Flexotiskové tiskové formy

Kapitoly

Mýtus o razítku

Materiály pro tisk

Stará škola: Vulkanizace

Laser přebírá velení

Kouzlo světla: Fotopolymery

Digitální cesta k formě

Problém jménem distorze

Jak vyzrát na geometrii

Montáž a shrnutí

Přepis

Klára: Většina lidí si myslí, že taková ohebná flexotisková forma je vlastně jenom obyčejné, velké razítko. Ale co kdybych vám řekla, že její výroba může zahrnovat lasery a proces zvaný vulkanizace?

Jakub: To zní skoro jako ze sci-fi, viď? A přesně tak to je. Posloucháte Studyfi Podcast. Dnes se podíváme, jak se tyhle formy, klíčové pro tisk na obaly, vlastně vyrábí.

Klára: Dobře, Jakube, tak jaké materiály se používají? Je to jenom guma?

Jakub: Guma je ten tradiční základ, ale dnes se používají hlavně dva další: fotopolymery a elastomery. Představ si je jako moderní, vylepšené verze gumy, každá s jinými vlastnostmi.

Klára: Pojďme k té gumě. Zmínila jsem vulkanizaci. Co to přesně je?

Jakub: To je klasický proces přípravy gumového štočku. Zní to složitě, ale v podstatě jde o to, že se za pomocí tepla a tlaku na speciálním lisu vytvoří z matrice finální gumová forma.

Klára: Takže v podstatě „upečeš“ gumu do správného tvaru?

Jakub: Dá se to tak říct! Po tomhle „pečení“ ale přichází ještě důležitá fáze – broušení. To musí zajistit, aby byla forma po celé ploše naprosto stejně silná. Tomu se odborně říká egalizační broušení.

Klára: Takže vulkanizace je ta starší metoda. Co se používá dnes?

Jakub: Dnes vládne laser. Technologie se jmenuje DLE – Direct Laser Engraving. Představ si formu jako válec, který se otáčí, a laser do něj ve spirále vypaluje požadovaný reliéf.

Klára: To musí být neuvěřitelně přesné. A co se děje s tím materiálem, který laser odstraní?

Jakub: Skvělá otázka. Část se odpaří na plyn a zbytek jsou pevné částice, takový prach. Obojí se okamžitě odsává pryč, takže celý proces je čistý a bezpečný.

Klára: A poslední na seznamu máme fotopolymery. Ty reagují na světlo, že?

Jakub: Přesně tak. U pevných desek to funguje tak, že se nejdřív osvítí rubová strana. To je klíčový krok, protože ten určí výšku budoucích tiskových bodů.

Klára: Aha, takže tím se vytvoří taková základna. A co dál?

Jakub: Pak se deska zepředu osvítí přes negativní film. Místa, kam dopadne světlo, ztvrdnou. Ta neosvícená se pak jednoduše vymyjí rozpouštědlem. Po usušení a finálním osvitu je forma hotová.

Klára: To zní docela složitě. Existují i nějaké modernější, digitální postupy, které ten film nepotřebují?

Jakub: Rozhodně. Dnes se hodně používají takzvané CTP technologie. Místo filmu mají desky na povrchu tenkou černou vrstvu, která funguje jako maska.

Klára: A jak se do té masky dostane ten obrázek?

Jakub: Nejčastěji technologií LAMS. To je zkratka pro Laser Ablation Mask System. Laser jednoduše odpaří – nebo odborně řečeno ablatuje – tu černou vrstvu v místech, kudy má projít světlo.

Klára: Takže laser v podstatě vypálí negativ přímo na desku. To je super efektivní. Takže pak už se forma jen nasadí na válec a tiskne se?

Jakub: Kéž by. Právě tady vstupuje do hry problém zvaný distorze.

Klára: Distorze? To zní skoro jako něco ze sci-fi filmu.

Jakub: A trochu to tak i je. Představ si, že tu pružnou tiskovou formu napneš na kulatý válec. Vnější obvod je delší než vnitřní, že? Takže se celý motiv natáhne. Z dokonalého kruhu by se najednou stala elipsa.

Klára: Aha! Takže ti to úplně zdeformuje tisk. Co s tím?

Jakub: Používá se na to jeden geniálně jednoduchý trik. Ještě před osvitem ten obrázek v počítači schválně smrštíme o pár procent v tom směru, ve kterém se bude natahovat.

Klára: Počkat, takže ho vlastně předem zdeformujete, aby se pak na válci srovnal do správného tvaru? To je chytré!

Jakub: Přesně tak. Po namontování na válec se body dostanou přesně tam, kam mají, a tisk je perfektně ostrý a bez zkreslení.

Klára: Skvělé. A jak se ta forma na válec připevňuje? Nějakým superlepidlem?

Jakub: V podstatě ano. Používá se velmi silná oboustranná lepicí fólie. Nebo se forma dává na speciální návleky. Celá montáž se většinou dělá mimo stroj na speciálním zařízení, často s pomocí kamer pro absolutní přesnost.

Klára: Takže abychom to shrnuli. Od klasického filmu jsme se přes lasery dostali až k záměrné deformaci obrazu, abychom porazili fyziku, a všechno se to montuje pod dohledem kamer. Fascinující.

Jakub: Přesně tak. Každý detail hraje roli pro finální výsledek.

Klára: Jakube, moc ti děkuji za další skvělé vysvětlení. A vám, milí posluchači, děkujeme za pozornost u dnešního Studyfi Podcastu. Mějte se krásně a slyšíme se zase příště!

Jakub: Na shledanou.