TL;DR: Filosofie renesance a humanismu
Renesance a humanismus (15.-17. století) znamenaly znovuzrození antického myšlení a posun člověka do centra zájmu. Klíčové byly zámořské objevy, vědecké pokroky (heliocentrická teorie) a reformace církve.
Mezi hlavní postavy patří Mikuláš Kusánský, Giordano Bruno, Galileo Galilei a Francis Bacon. Bacon se zásadně zasloužil o novou vědeckou metodu založenou na indukci a kritice „idolů“ (předsudků). Objevily se také utopie (např. Thomase Mora) a nová politická myšlenka (Machiavelli).
Filosofie renesance a humanismu: Základní charakteristika a vývoj
Období renesance a humanismu představuje klíčový přechod mezi středověkem a novověkem, datovaný přibližně do 15. až 17. století. Tento časový úsek je charakteristický „znovuzrozením“ (renesantio z italštiny) antického myšlení, umění a ideálů.
Kolébkou tohoto hnutí byla Itálie, odkud se postupně šířilo do zbytku Evropy. Renesance přinesla rozvoj přírodních věd, matematiky, biologie a astronomie, stejně jako zásadní změny ve společenském a politickém myšlení.
Klíčové objevy a změny
Některé z nejdůležitějších milníků renesance zahrnují zámořské objevy po roce 1492. Tyto objevy vedly ke konfrontaci s novými kulturami a k rozvoji zámořského obchodu s drahými kovy a kořením.
Důležité byly také nové vynálezy, jako je knihtisk Johannese Gutenberga (cca 1445), střelný prach, kompas a dalekohled. Tyto inovace měly obrovský dopad na šíření vědění, válčení a navigaci.
Humanismus a individualismus
Humanismus jako myšlenkový směr stavěl do popředí člověka a jeho vzdělání, vědecké poznání a kulturu. Docházelo k odklonu od výhradního zaměření na Boha, typického pro středověk, a naopak k důrazu na lidské schopnosti a potenciál.
S humanismem souvisí i individualismus, společenský názor kladoucí na první místo jedince, jeho soběstačnost a nezávislost. Vzdělání se přesouvalo z klášterů na první univerzity, jako byly Sorbonna, Oxford, Cambridge a Praha.
Klíčové postavy a jejich myšlenky v renesanční filosofii
Renesance byla bohatá na myslitele, kteří zásadně ovlivnili směrování vědy a filosofie. Jejich díla dodnes formují naše chápání světa.
Mikuláš Kusánský
Mikuláš Kusánský se snažil poznávat Boha a rozlišoval tři jsoucna: Boha jako absolutno (sloučení všech protikladů), svět jako odvozené nekonečno plné vztahů a jednotlivé věci jako konečné. Věřil v heliocentrismus a prosazoval toleranci všech náboženství. Ovlivnil mimo jiné Jana Amose Komenského.
Giordano Bruno
Giordano Bruno byl filozof a matematik, který dospěl k myšlence materialismu a panteismu (ztotožnění Boha s přírodou či vesmírem). Jeho názory se dostaly do rozporu s církví, za což byl dopaden inkvizicí, vězněn a v roce 1600 v Římě upálen.
Galileo Galilei
Galileo Galilei, významný astronom a empirista, se rovněž dostal do konfliktu s inkvizicí. Zdůrazňoval, že kdo neumí matematiku, nemůže pochopit přírodu, a odděloval náboženství od vědy.
Johannes Kepler a Mikoláš Koperník
Spor mezi heliocentristy a geocentristy byl jedním z ústředních témat přírodní filosofie. Mikoláš Koperník formuloval heliocentrickou teorii, podle níž Země rotuje kolem své osy a obíhá Slunce. Johannes Kepler pak tuto teorii upřesnil poznatkem, že planety obíhají po eliptických drahách.
Utopisté: Thomas More a Tomaso Campanella
Myšlenky o dokonalé a harmonické společnosti se objevovaly v tzv. utopiích. Thomas More, blízký přítel Jindřicha VIII., popravený králem, popsal ve svém díle společnost uspořádanou podle sociálních norem, kde všichni pracují a výdělky jsou spravedlivě rozděleny. Dalším utopistou byl Tomaso Campanella.
Francis Bacon: Průkopník nové vědecké metody v renesanci
Francis Bacon, anglický filosof, státník a právník, je považován za jednoho z otců moderní vědecké metody a empirismu. Zažil období slávy za Alžběty I. i katolického Jakuba I., kde sloužil jako lord kancléř. Jeho kariéra byla ukončena obviněním z korupce, což ho přivedlo k soukromému studiu a tvorbě filosofických děl.
Řešení stagnace věd
Bacon se intenzivně zabýval problémem stagnace věd, neboť se v jeho době věřilo, že již bylo objeveno vše podstatné. Navrhl komplexní řešení:
- Odhalit příčiny stagnace věd.
- Znovurozdělit vědy do nového systému.
- Vytvořit novou vědeckou metodu.
- Přezkoumat všechny jednotlivé vědy a najít v nich chyby.
- Na základě vědeckých poznatků naplánovat novou, dokonalou společnost.
Své myšlenky o stagnaci věd rozvinul zejména v dílech Nové Organon a Nová Atlantida.
Nové Organon: Teorie idolů a indukce
Dílo Nové Organon má dvě hlavní části. V destruktivní části Bacon odhaluje příčiny stagnace věd, které nazývá „idoly“ – pevné struktury v lidském myšlení bránící objektivnímu zkoumání světa.
Patří sem například:
- Idol lidského rodu: Vše vztahujeme k člověku a hledáme řád, i když tam není, nebo je příliš složitý na pochopení. Ptáme se „K čemu nám to bude dobré?“.
- Idol jeskyně: Odkaz na Platona, symbolizuje, že každý člověk žije v jeskyni své výchovy a svého původu. Názory, které nám byly vštípeny, považujeme za absolutní pravdy.
- Idol divadla: Filozofové často nehledají Pravdu, ale spíše obdiv a zisk. Píší „divadelní hry“, které se dobře prodávají.
- Idol tržiště: Lidé si navzájem nerozumí jako na hlučném tržišti. I kdyby byla Pravda nalezena, nemusí být sdělitelná kvůli jazykovým bariérám a nejasnostem.
Konstruktivní část díla Nové Organon představuje Baconovu novou vědeckou metodu – indukci. Na rozdíl od aristotelovské dedukce, která vyvozuje závěry z premis, Bacon prosazuje pozorování světa a vyvozování závěrů z pečlivě zkoumané skutečnosti. To položilo základy pozdějšího empirismu.
Nová Atlantida: Technokracie a ideální společnost
Baconovo dílo Nová Atlantida je vizí nového způsobu vlády založeného na vědě, opět s odkazem na Platona. V této ideální společnosti nemají vládnout politici, nýbrž vědci, což je koncept známý jako technokracie. Atlantida má být absolutně izolovaná, ale aby nezaostala, jsou vysíláni pečlivě prověření „techničtí špioni“.
Společenské a politické myšlení renesance
Renesance přinesla i revoluční pohledy na uspořádání společnosti a moc.
Niccolo Machiavelli a politický pragmatismus
Niccolo Machiavelli, florentský politik, spisovatel a diplomat, je považován za zakladatele politického pragmatismu. Ve svém slavném díle Vladař obhajuje myšlenku, že panovník by měl použít jakékoli prostředky, pokud tím pomůže státu. Dle Machiavelliho nezáleží na morálce prostředků, nýbrž na jejich účinnosti pro dosažení cíle.
Thomas Hobbes a „člověk člověku vlkem“
Thomas Hobbes navázal na Bacona v boji proti scholastice a teologii, ačkoliv se s ním lišil například v otázce heliocentrismu. Tvrdil, že člověk není společenský tvor, nýbrž zvíře ovládané strachem, kde každý v každém vidí hrozbu. Právo je podle něj nezbytné, aby člověk nebyl člověku vlkem (homo homini lupus).
Renesance v umění a reformace
Renesance se projevila nejen ve filosofii a vědě, ale i v kultuře a náboženství.
Umění a literatura
Výtvarné umění renesance reprezentovali mistři jako Sandro Botticelli a Raffael Santi. V literatuře pak vynikli:
- Dante Alighieri (Božská komedie)
- Giovanni Boccaccio (Dekameron)
- Francesco Petrarka
- William Shakespeare, který svými hrami obohatil a ucelil gramatiku a strukturu anglického jazyka. (V souvislosti s Baconem se spekulovalo, že právě on mohl být autorem Shakespearových her).
Reformace církve
Humanisté věřili v nutnost změny chování církve, která v té době nežila skromně, hromadila majetek, zneužívala svou moc a prodávala odpustky. Chtěli provést reformu bez násilí a narušení tradic, což se bohužel později zvrhlo ve třicetiletou válku.
Martin Luther, německý reformátor, sepsal svých 95 tezí, v nichž ostře kritizoval církev a odpustky. Hluboce věřil v Boha, ale zdůrazňoval, že i kněz může mít ženu a žít normální život. Jeho činy probudily v lidech kritiku církve a vedly k široké reformaci (spolu s J. Kalvínem) proti protireformaci jezuitů.
FAQ: Často kladené otázky k renesanci a humanismu
Co je to humanismus v kontextu renesance?
Humanismus je myšlenkový směr renesance, který staví do popředí člověka, jeho důstojnost, vzdělání, vědecké poznání a kulturu. Znamenal odklon od výhradního zaměření na Boha a rozvoj individualismu, kdy se jedinec a jeho schopnosti stávají centrem zájmu.
Jaké byly hlavní vědecké objevy a spory renesance?
Mezi hlavní vědecké objevy patřila heliocentrická teorie Mikoláše Koperníka a upřesnění eliptických drah planet Johannesem Keplerem. Klíčový byl spor mezi heliocentristy a geocentristy. Galileo Galilei zdůrazňoval význam matematiky pro pochopení přírody a odděloval vědu od náboženství.
Čím je známý Francis Bacon a jak přispěl k vědě?
Francis Bacon je známý svou kritikou stagnace věd a návrhem nové vědecké metody založené na indukci. V díle Nové Organon představil teorii idolů (předsudků, jako je idol lidského rodu, jeskyně, divadla, tržiště), které brání objektivnímu poznání. Prosazoval pozorování a vyvozování závěrů z pečlivě zkoumané skutečnosti, čímž položil základy empirismu. Jeho Nová Atlantida je vizí technokratické společnosti řízené vědci.
Jak se renesance lišila od středověku ve filosofii?
Renesance se od středověku lišila především posunem od teocentrismu (Bůh v centru) k antropocentrismu (člověk v centru zájmu). Zatímco středověk kladl důraz na božskou autoritu a církevní dogmata, renesance zdůrazňovala lidský rozum, individuální svobodu, vědecké poznání a návrat k antickým ideálům. Vzrostl zájem o přírodní vědy a rozvíjely se nové metody poznání, jako je Baconova indukce.
Kteří myslitelé se v renesanci zabývali utopickými vizemi?
V renesanci se utopickými vizemi ideální společnosti zabývali zejména Thomas More a Tomaso Campanella. Thomas More ve svém díle Utopie popsal společnost založenou na sociálních normách, kde všichni pracují a výdělky jsou spravedlivě rozděleny. Tyto vize představovaly kritiku soudobých společenských poměrů a hledání alternativních uspořádání.