Test na Etické a politické aspekty migrace

Otázka 1: Bylo na konci války z východní Evropy vyhnáno a v Německu usídleno méně než 10 milionů Němců?

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Na konci války bylo vyhnáno z východní Evropy a usídleno v Německu 12,5 milionů Němců.

Otázka 2: Kolik občanů Vietnamu a Polska pracovalo na území ČR v roce 1990?

A. 23 113 občanů Vietnamu a 3 790 občanů Polska

B. 32 000 občanů Vietnamu a 20 825 občanů Polska

C. 27 100 občanů Vietnamu a 3 790 občanů Polska

D. 5 000 občanů Vietnamu a 20 825 občanů Polska

Vysvětlení: Podle studijních materiálů pracovalo v roce 1990 na území ČR 23 113 občanů Vietnamu a 3 790 občanů Polska.

Otázka 3: Byl salafismus od 60. let šířen za pomoci petrodolarů ze Saudské Arábie?

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že salafismus, který hlásá návrat ke způsobu života předků, byl od 60. let šířen za pomoci petrodolarů ze Saudské Arábie.

Otázka 4: Jaký dopad měla absence náboženského vyučování v německých školách na integraci přistěhovalců, dle studijních materiálů?

A. Vedla k eliminaci náboženství z veřejného prostoru, podobně jako ve Francii.

B. Podpořila rovnost náboženství uvnitř veřejného prostoru a snížila kulturní separaci.

C. Byla jednou z příčin kulturní separace přistěhovalců a vzniku koranických škol řízených náboženskými radikály.

D. Způsobila, že Německo začalo prosazovat multikulturalistickou integrační strategii.

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí: „Absence náboženského vyučování v německých školách však byla jednou z příčin kulturní separace přistěhovalců. Vznikly koranické školy často řízené náboženskými radikály a fundamentalisty.“ Dále je zmíněno, že „Německá zkušenost ukazuje, že neutrální školství v oblasti náboženské výchovy může být radikalizujícím faktorem v rámci muslimských komunit.“

Otázka 5: Teorie kumulativní příčinnosti a institucionalismu tvrdí, že migrace je důsledkem změn, které sama migrace způsobuje, a na tyto změny následně reagují instituce, jež pak migraci zpětně ovlivňují.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Teorie kumulativní příčinnosti a institucionalismu chápe migraci jako důsledek změn zapříčiněných migrací, jako je například ustanovování migračních sítí, změn ve struktuře trhu s pracovními místy, či změn institucí přijímající společnosti. Instituce posléze reagují na kumulaci těchto změn, vznikají nebo zanikají, a tak zpětně migraci podtrhují.