Podcast na Emily Brontëová - Na Větrné hůrce

Kapitoly

Gotický román, ne jen romance

Láska, pomsta a kompozice

Dva domy, dva světy

Hlavní postavy: Heathcliff a Kateřina

Druhá generace a naděje

Shrnutí a konec

Přepis

Anna: Většina lidí si myslí, že Na Větrné hůrce je ten největší romantický příběh všech dob. Vášnivá láska na drsných vřesovištích... co může být romantičtějšího, že?

Vojtěch: Přesně. A právě tohle je obrovský mýtus. Ve skutečnosti je to jeden z nejtemnějších a nejbrutálnějších příběhů o pomstě a posedlosti, jaký v literatuře najdete. Romantika tam je, ale je to spíš... toxická romance.

Anna: Toxická romance? To zní zajímavě. Takže žádné "žili šťastně až do smrti"?

Vojtěch: Ani náhodou. Spíš "ničili se navzájem až do smrti". A právě proto je to tak fascinující dílo. Posloucháte Studyfi Podcast.

Anna: Dobře, Vojtěcho, pojďme to rozbalit. Když to tedy není čistá romance, co to vlastně je? Autorkou je Emily Brontëová, že?

Vojtěch: Ano, jediný její dokončený román, vydaný v roce 1847 pod mužským pseudonymem Ellis Bell. A žánrově je to pěkný mix. Primárně ano, romantický román, ale s obrovským důrazem na gotické prvky.

Anna: Gotické prvky? To zní trochu strašidelně. Co si pod tím mám představit?

Vojtěch: Přesně tak. Představ si temnou, tajemnou atmosféru, opuštěná sídla na vřesovištích, náznaky duchů a nadpřirozena, osudovost a obrovské psychologické napětí. To všechno tam je.

Anna: Takže to není jen příběh o lásce, ale i tak trochu horor?

Vojtěch: Dalo by se to tak říct. Je to hlavně psychologický román, který se noří hluboko do temných zákoutí lidské duše. Proto bylo dílo zpočátku přijato tak rozpačitě – svou syrovostí a morální nejednoznačností naprosto šokovalo viktoriánskou společnost.

Anna: Dobře, tak jaké je tedy to hlavní téma, když pomineme tu idealizovanou lásku?

Vojtěch: Ústředním tématem je osudová, vášnivá, ale hlavně destruktivní láska mezi Heathcliffem a Kateřinou. Je divoká, sobecká a překračuje hranice života i smrti. Ale hned vedle ní stojí pomsta.

Anna: Pomsta? To zní jako hlavní motivace pro Heathcliffa, je to tak?

Vojtěch: Přesně. Pomsta ho pohání skoro celý život a ničí všechny kolem něj. Román taky skvěle ukazuje, jakou roli hrají společenské postavení a majetek. Kateřina si totiž nevezme Heathcliffa, kterého miluje, ale bohatého Edgara Lintona.

Anna: A tím to všechno spustí. Chápu. A jak je ten příběh vlastně vyprávěný? Slyšela jsem, že kompozice je dost neobvyklá.

Vojtěch: Je, a je to geniální. Jde o takzvanou rámcovou kompozici. Máme tu dva vypravěče. Příběh začíná s panem Lockwoodem, novým nájemníkem, který nic nechápe. Je to takový náš zástupce.

Anna: Ten, co se ptá za nás. A kdo je ten druhý?

Vojtěch: Hlavní část příběhu mu retrospektivně vypráví hospodyně Nelly Deanová. Byla u všeho, sloužila oběma rodinám. Díky ní se ten složitý příběh postupně odhaluje, i když i její pohled je samozřejmě subjektivní.

Anna: Zmínil jsi dvě rodiny. To souvisí i s místem, kde se děj odehrává, že?

Vojtěch: Naprosto klíčově. Celý příběh se odehrává na odlehlých vřesovištích v Yorkshiru, které svou divokostí přesně odrážejí charaktery postav. A máme tu dvě hlavní místa, dva protipóly.

Anna: Větrná hůrka a... to druhé sídlo. Jak se jmenovalo?

Vojtěch: Drozdov. Větrná hůrka je starý, ponurý statek na kopci. Symbolizuje vášeň, divokost, syrovost – vše, co představuje Heathcliff. Naopak Drozdov v údolí je elegantní, klidný a civilizovaný. To je svět Lintonových.

Anna: Takže postavy jsou vlastně rozpolcené mezi těmito dvěma světy? Mezi vášní a společenskými konvencemi?

Vojtěch: Přesně tak! Tento kontrast je naprosto zásadní pro pochopení vnitřních konfliktů všech postav, hlavně Kateřiny. Jazyk románu je navíc neuvěřitelně bohatý a expresivní, plný popisů krajiny, které tu atmosféru jen podtrhují.

Anna: Pojďme se podívat na ty postavy zblízka. Začněme s Heathcliffem. Je to typický romantický hrdina, nebo spíš záporák?

Vojtěch: To je otázka za milion. Je to antihrdina. Pan Earnshaw ho najde jako opuštěného chlapce a přivede na Větrnou hůrku. Tam ho ale Kateřinin bratr Hindley týrá a ponižuje, což v něm zažehne tu touhu po pomstě.

Anna: A jeho láska ke Kateřině? Ta je opravdová?

Vojtěch: Je, a je absolutní. Ale když ho Kateřina "zradí" sňatkem s Edgarem, Heathcliff se promění v krutého, manipulativního tyrana. Je to tragická postava – jeho láska je neochvějná, ale zároveň ho vede ke zkáze.

Anna: A co Kateřina Earnshawová? Proč si tedy nevezme Heathcliffa, když ho tak miluje?

Vojtěch: Protože je stejně divoká, ale taky sobecká a impulzivní. Touží po společenském postavení, které jí může dát jen sňatek s bohatým a kultivovaným Edgarem Lintonem. Je rozpolcená mezi svou duší, kterou sdílí s Heathcliffem, a touhou po pohodlí.

Anna: Takže její rozhodnutí je vlastně příčinou celé tragédie. A co Edgar Linton? Ten je jen chudák, co se připletl do cesty?

Vojtěch: V podstatě ano. Je to laskavý, trpělivý muž, který Kateřinu upřímně miluje, ale nemá v sobě tu Heathcliffovu divokou sílu. Stane se hlavní obětí Heathcliffovy pomsty. Stejně jako jeho sestra Isabella, která se do Heathcliffa naivně zamiluje a on ji pak brutálně týrá.

Anna: Příběh se ale netočí jen kolem nich, že? Je tam i druhá generace.

Vojtěch: Ano, a ta je klíčová pro zakončení. Máme tu mladší Kateřinu, dceru Kateřiny a Edgara. Pak Haretona Earnshawa, syna Hindleyho, kterého Heathcliff vychovává v nevědomosti a hrubosti jako součást své pomsty.

Anna: A do toho ještě Heathcliffův syn...

Vojtěch: Přesně, Linton Heathcliff. Slabý, nemocný chlapec, kterého jeho otec využije ve svém plánu na získání majetku Lintonových. Donutí mladší Kateřinu, aby si Lintona vzala.

Anna: To zní strašně depresivně. Je v tom příběhu vůbec nějaká naděje?

Vojtěch: Je, a přichází právě s tou druhou generací. I když Heathcliff dosáhne své pomsty a získá oba statky, postupně ztrácí o všechno zájem. Stává se posedlým duchem své zemřelé Kateřiny a nakonec umírá.

Anna: Takže jak to celé dopadne? Heathcliff je mrtvý, co se stane s ostatními?

Vojtěch: Po jeho smrti se kruh tragédie konečně uzavře. Mladá Kateřina a Hareton, kteří si k sobě přes všechny překážky našli cestu, se do sebe zamilují. Ona ho začne učit a kultivovat.

Anna: Takže Hareton, kterého Heathcliff záměrně držel v nevědomosti, nakonec najde vykoupení skrze lásku a vzdělání?

Vojtěch: Přesně tak. Příběh končí jejich plánovanou svatbou a nadějí na šťastnější budoucnost. Je to smíření. Ta divoká, destruktivní vášeň první generace je nahrazena klidnější, konstruktivní láskou té druhé.

Anna: Takže abychom to shrnuli: Na Větrné hůrce není jen romance, ale komplexní gotický román o destruktivní lásce, pomstě a společenských rozdílech. Klíčový je kontrast mezi divokou Větrnou hůrkou a civilizovaným Drozdovem.

Vojtěch: Výborně. A hlavně si pamatujte, že ústřední dvojice, Heathcliff a Kateřina, nejsou vzorem ideální lásky. Jsou spíš odstrašujícím příkladem toho, jak vášeň bez rozumu může zničit všechno kolem.

Anna: Skvělý vhled, Vojtěcho. Díky moc, že jsi nám tenhle slavný, ale často nepochopený román takhle přiblížil.

Vojtěch: Rádo se stalo. A pamatujte, ne každá klasika je taková, jak se na první pohled zdá. Někdy je potřeba se podívat pod povrch.