Shrnutí na Émile Zola
Émile Zola
Úvod
Émile Zola patří mezi klíčové představitele naturalismu ve světové literatuře. Tento materiál se věnuje především přijetí jeho díla v Čechách, hlavním tematickým okruhům jeho tvorby a změnám v pozdějších fázích jeho psaní. Cílem je poskytnout přehledné a srozumitelné shrnutí pro samostudium.
Hlavní kontext přijetí v Čechách
První ohlasy (1879–1880)
- První překlady a ukázky Zolovy tvorby v češtině se objevily v letech 1879–1880. Mezi prvními byly povídky a rané lyrické básně přeložené Jaroslavem Vrchlickým.
- Rané romány byly komentovány kriticky; kladněji přijaty byly tituly jako Zabiják (L'Assommoir) a Nana.
Definice: Naturalismus je literární směr, který zdůrazňuje vědecký a deterministický přístup k vykreslení postav a společnosti, často používá dokumentární a faktografické prvky.
Vývoj překladatelské úrovně
- Překlady Zoly probíhaly už na počátku 20. století. Kvalita překladů se výrazně zlepšila až po 1. světové válce.
Kritické pohledy v českém prostředí
Tomas Garrigue Masaryk
- Masaryk hodnotil cyklus Rougon-Macquartové kriticky: neviděl v něm nové myšlenky ani hlubší pohledy; vyčítal Zolovi povrchnost a utilitaristické použití románu jako sociologického nástroje.
- Kritika zahrnovala i Zolův přístup k sexualitě a zobrazování pohlavního života.
František Xaver Šalda
- Ve své monografii Duše a dílo Šalda Zolu označil za literárního konstruktéra. Postrádal u něj osobní prožitek a hlubší zkušenost ze života; Zola podle Šaldy čerpal více z odborné literatury a dokumentů než z osobního vkladu.
Definice: Literární konstruktér je autor, jehož díla působí konstruovaně, plánovitě a někdy postrádají subjektivní emocionální hloubku či autentický prožitek.
Vydání souborných spisů
- V Čechách vyšlo patnáctisvazkové vydání Zolových spisů v edici Knihovna klasiků nakladatelství Odeon na přelomu 1970/1980.
Tematické okruhy Zolovy tvorby (přehled románů)
- Zola psal rozsáhlý cyklus Rougon-Macquartové zachycující společenské vrstvy 19. století. Níže jsou vybrané významné tituly a stručný popis:
| Název (česky) | Originál | Rok | Téma / zaměření |
|---|---|---|---|
| Hřích abbého Moureta | La Faute de l'Abbé Mouret | 1875 | Láska mladého kněze, ztráta paměti |
| Jeho veličenstvo Eugène Rougon | Son Excellence Eugène Rougon | 1876 | Politika, moc, kariéra |
| Zabiják | L'Assommoir | 1877 | Život dělnické třídy, alkoholismus |
| Lístek lásky | Une Page d'amour | 1878 | Smyslná láska v konfliktu s rodinou |
| Nana | Nana | 1880 | Osud kurtizány, společenská satira |
| Pod pokličkou (Pot-Bouille) | Pot-Bouille | 1882 | Život v pařížském činžáku, morálka |
| U štěstí dam | Au Bonheur des Dames | 1883 | Vzestup obchodních domů, kapitalismus |
| Radost ze života | La Joie de vivre | 1884 | Dosud česky nepublikováno |
| Germinal | Germinal | 1885 | Hornictví, sociální konflikt |
| Mistrovské dílo | L'Œuvre | 1886 | Umělecké snažení, Paříž |
| Země | La Terre | 1887 | Venkovský život, vztah k půdě |
| Sen | Le Rêve | 1888 | Romantické náboženské téma |
| Lidská bestie | La Bête humaine | 1890 | Železniční prostředí, násilí |
| Peníze | L'Argent | 1891 | Vliv peněz a spekulací |
| Rozvrat | La Débâcle | 1892 | Prusko-francouzská válka |
| Doktor Pascal | Le Docteur Pascal | 1893 | Závěrečný díl cyklu Rougon-Macquart |
Zolova pozdní tvorba a změna zaměření
-
Po pouti do Lurd v roce 1891 začal Zola psát silněji nábožensky a filozoficky laděná díla. Vznikla trilogie Tři města (Lurdy, Řím, Paříž) kritizující církevní instituci a reagující na společenské otázky konce 19. století. Tyto knihy byly konzervativními kruhy považovány za protiklerikální a některé dokonce byly zařazeny na Index zakázaných knih.
-
Následoval projekt cyklu Čtyři evangelia s tituly Plodnost (Fécondité), Práce (Travail), Pravda (Vérité) a připravovaná Spravedlnost (Justice). Zola se zde inspiroval idejemi utopického socialismu. Poslední dílo zůstalo nedokončeno kvůli autorově smrti.
Definice: Utopický so
Už máš účet? Přihlásit se
Dílo a vliv Zoly
Klíčová slova: Život a dílo Émila Zoly, Dílo Émila Zoly a vliv, Fotografie
Klíčové pojmy: První české překlady Zoly se objevily 1879–1880, Zabiják a Nana byly v Čechách přijaty relativně kladně, Překlady se kvalitativně zlepšily po 1. světové válce, Masaryk kritizoval Zolu za povrchnost a utilitarismus románu, Šalda označil Zolu za literárního konstruktéra bez osobního prožitku, Patnáctisvazkové vydání vyšlo v Knihovně klasiků Odeon v 70.–80. letech, Po pouti do Lurd Zola napsal trilogii Tři města kritickou vůči církvi, Cyklus Čtyři evangelia reflektuje utopický socialismus a zůstal nedokončen, Při čtení hledejte deterministické vlivy: dědičnost, prostředí, společnost, Germinal zobrazuje dělnický konflikt, U štěstí dam ukazuje dopad kapitalismu, Zola užíval dokumentární prvky a odborné prameny ve své metodě, Jeho pozdní díla vyvolala ostrou reakci konzervativních kruhů