Elektromagnetické záření
Klíčová slova: Elektromagnetické pole, Elektromagnetické záření, Polarizace světla, Rentgenová difrakce
Klíčové pojmy: Elektromagnetické záření vzniká ze zrychlených nábojů, Elektromagnetické vlny jsou příčné; $\mathbf{E}$, $\mathbf{B}$ a směr šíření jsou vzájemně kolmé, Pro harmonickou vlnu ve vakuu platí $E_m = c B_m$, Poyntingův vektor $\mathbf{S} = \frac{1}{\mu_0}\,\mathbf{E}\times\mathbf{B}$ udává tok energie, Intenzita $I = \frac{1}{2} c \varepsilon_0 E_m^2 = c\varepsilon_0 E_{\mathrm{ef}}^2$, Hustota energie $w = \frac{1}{2} \varepsilon_0 E^2 + \frac{1}{2\mu_0} B^2$, Pro bodový zdroj $I(r) = \frac{P}{4\pi r^2}$, Tlak záření: $p_r = \frac{I}{c}$ (pohlcení), $p_r = \frac{2I}{c}$ (odraz), Viditelné světlo má omezený frekvenční rozsah $\sim 4\times10^{14}-7.5\times10^{14}\,\mathrm{s^{-1}}$, Praktické aplikace: komunikace, medicína, solární plachty
## Úvod
Elektromagnetické záření je forma energie šířící se prostorem ve formě příčných vln, které mají elektrickou složku $\mathbf{E}$ a magnetickou složku $\mathbf{B}$. Tento materiál vysvětluje, jak vlny vznikají, jaké mají vlastnosti, jak přenášejí energii a hybnost, a uvádí praktické příklady a aplikace vhodné pro samostudium.
> **Definice:** Elektromagnetické záření jsou časově i prostorově proměnné elektrické a magnetické pole, která se vzájemně indukují a šíří rychlostí $c$ ve vakuu.
## 1. Vznik elektromagnetického záření
### Zrychlené náboje
- Zdrojem elektromagnetických vln jsou zrychleně se pohybující náboje. Příklady mechanismů:
- Lineárně urychlený náboj
- Synchrotronové záření — emitované nabitou částicí odchýlenou magnetickým polem
- Bremsstrahlung (brzdné záření) — světlo emitované při brzdění nabitých částic
> **Definice:** Bremsstrahlung je elektromagnetické záření vzniklé při náhlém zpomalení nabité částice.
### Mikroskopické zdroje v látkách
- Elektrony oscilují v atomech a molekulách (vysoké frekvence $\sim 10^{14}-10^{17}\ \text{s}^{-1}$) — světlo, ultrafialové
- Vibrační pohyby jader v molekulách (střední frekvence $\sim 10^{11}-10^{13}\ \text{s}^{-1}$) — infračervené
- Rotace molekul (nízké frekvence $\sim 10^{9}-10^{10}\ \text{s}^{-1}$) — mikrovlny
Zajímavost: Většina světla ve vesmíru pochází od molekulárních a atomárních vibrací.
## 2. Vlastnosti postupné harmonické elektromagnetické vlny
### Směrové a fázové vztahy
- Elektromagnetická vlna je příčná: vektory $\mathbf{E}$ a $\mathbf{B}$ jsou kolmé na směr šíření $\mathbf{S}$ a navzájem kolmé.
- Pro rovinnou postupnou harmonickou vlnu ve vakuu platí, že $\mathbf{E}$ a $\mathbf{B}$ mají stejnou frekvenci a jsou ve fázi.
Pro harmonickou vlnu zapsanou jako:
$$E(x,t) = E_m\sin\left(\omega t - kx\right)$$
$$B(x,t) = B_m\sin\left(\omega t - kx\right)$$
platí vztah amplitud ve vakuu:
$$E_m = c\,B_m$$
kde $c$ je rychlost světla ve vakuu.
> **Definice:** Poyntingův vektor $\mathbf{S}$ udává okamžitý tok energie elektromagnetického pole a směr jejího přenosu.
### Poyntingův vektor
- Definice: $\mathbf{S} = \frac{1}{\mu_0}\,\mathbf{E} \times \mathbf{B}$ (ve vakuu lze psát i jako $\mathbf{S} = \varepsilon_0 c\,\mathbf{E} \times \mathbf{B}$ podle volby konstant)
- Jednotka: $\mathrm{W\,m^{-2}}$
- Fyzikální význam: udává okamžitý tok energie procházející plochou kolmou na směr šíření vlny.
## 3. Intenzita a střední tok energie
- Okamžitá velikost Poyntingova vektoru pro harmonickou vlnu závisí na čase. Časová střední hodnota za jednu periodu se nazývá intenzita $I$.
Pro harmonickou vlnu platí:
$$S(t) = c\varepsilon_0 E_m^2\sin^2\left(\omega t - kx\right)$$
Časová střední hodnota (intenzita):
$$I = \langle S \rangle = \frac{1}{2} c \varepsilon_0 E_m^2$$
> **Definice:** Efektivní (RMS) hodnota elektrického pole je $E_{\mathrm{ef}} = \frac{E_m}{\sqrt{2}}$, pak $I = c\varepsilon_0 E_{\mathrm{ef}}^2$.
### Hustota energie
- Hustota energie elektrického pole: $w_{el} = \frac{1}{2} \varepsilon_0 E^2$.
- Hustota energie magnetického pole: $w_{mag} = \frac{1}{2\mu_0} B^2$.
- Celková hustota energie: $w = w_{el} + w_{mag}$.
## 4. Závislost intenzity na vzdálenosti
- Pro bodový zdroj se vlny šíří po kulových vlnoplochách a intenzita klesá s kvadrátem vzdálenosti:
$$I(r) = \frac{P}{4\pi r^2}$$
kde $P$ je vyzařovaný výkon.
- V případě rovinných vlnoploch intenzita se se vzdáleností nemění.
## 5. Tlak záření a hybnost vlnění
- Elektromagnetická vlna nese energii $U$ a hybnost $p$. Při dopadu na povrch se přenáší hybnost a vzniká tlak záření.
- Při úplném pohlcení objekt získá hybnost $p = \frac{U}{c}$.
- Při úplném odrazu objekt získá hybnost $p = \frac{2U}{c}$.
Pro plochu $S$ a intenzitu $I$ platí, že tlak záření je:
- Pro úplné pohlcení:
$$p_r = \frac{I}{c}$$
- Pro úplný odraz:
$$p_r = \frac{2I}{c}$$
Věděli jste, že tlak záření lze využít v kosmonautice pro pohon solárních plachetnic, které zachytávají hybnost fotonů?
## 6. Elektromagnetické spektrum
- S