Podcast na Ekonomiky Japonska, Severní a Jižní Koreje

Kapitoly

Klíč k jedničce

Průmysl na pobřeží

Srdce Japonska, Megalopolis Tokaido

Korejský zázrak

Tajemství čebolů

Severní Korea

Závěrečné shrnutí

Přepis

Kristýna: Co odlišuje odpověď na trojku od odpovědi na jedničku u otázky na japonský průmysl? Většina studentů zmíní Toyotu. Ale to nejlepší, co vám prozradíme, je jedno slovo, které je skutečným klíčem.

Adam: Přesně tak. A to slovo je „zaibacu“. Jsou to obrovské obchodně výrobní společnosti, které tvoří základ japonského průmyslu. Vyrábí neuvěřitelně široké spektrum výrobků.

Kristýna: Posloucháte Studyfi Podcast. Takže jako Mitsubishi, které vyrábí auta, ale třeba i elektroniku?

Adam: Přesně tak. Auta, elektroniku, a dokonce i šperky. To všechno pod jednou obří značkou. Je to důsledek jejich obrovských investic do vědy a výzkumu.

Kristýna: A proč je jejich průmysl takto organizovaný a soustředěný?

Adam: Je to z čisté nutnosti. Představ si, že musíš dovézt 90 až 100 % všech surovin. Logicky pak veškerý průmysl soustředíš na pobřeží, abys ušetřil na dopravě.

Kristýna: To dává smysl. Kde je to nejvíc vidět?

Adam: V megalopoli Tokaido! To je pás měst od Tokia až po Kitakjúšú. Žije tam 55 milionů lidí a vytváří se tam 75 % veškeré japonské produkce.

Kristýna: Páni. A tam sídlí ty známé značky, že?

Adam: Přesně. Mikroelektronika, optika, lodě a hlavně auta… Toyota, Nissan, Subaru, Mazda, Suzuki, Honda, Kawasaki. Všechny najdeš právě tam.

Kristýna: Všechny tyhle značky znám. Ale co jejich soused, Jižní Korea? Ta je přece taky technologický gigant.

Adam: Přesně tak. Ale jejich cesta byla úplně jiná. V 50. a 60. letech se zaměřovali hlavně na lehký průmysl, třeba textil. Zlom přišel v roce 1963, kdy diktátor nastartoval brutálně efektivní exportní ekonomiku.

Kristýna: A jak se jim podařilo tak rychle přejít k ocelářství a později k elektronice? To je obrovský skok.

Adam: Klíčové slovo je „čebol“. Je to v podstatě korejská obdoba japonských keiretsu. Jsou to obrovské konglomeráty firem, propojené se státními bankami.

Kristýna: Takže něco jako klub nejbohatších? V čem je ten hlavní rozdíl oproti Japonsku?

Adam: Skoro. Na rozdíl od keiretsu jsou čeboly řízeny velmi autoritativně. Jednoduše platí, že šéf má vždy pravdu. Celou ekonomiku drží pohromadě asi 30 takových čebolů.

Kristýna: Třicet firem pro celou zemi? To je síla. Které jsou ty největší?

Adam: A teď to nejlepší. Čtyři největší tvoří 80 % HDP! Jsou to Samsung, Hyundai, LG a Daewoo. Takže auta jako Hyundai a Kia nebo elektronika od Samsungu a LG, to všechno jsou produkty čebolů.

Kristýna: Páni. Takže průmysl je tam naprostý základ. A co zemědělství, Adame? Zbylo na něj vůbec místo?

Adam: Místo na něj určitě zbylo, ale průmysl a služby jasně dominují. Ale když už jsme u těch kontrastů, pojďme se podívat přes hranice na sever. To bude jízda.

Kristýna: Do Severní Koreje? Tam to bude asi úplně jiný příběh, že?

Adam: Naprosto jiný. Ekonomika je tam extrémně slabá a centrálně plánovaná. Představ si, že 95 % všeho zboží vyrábí státní podniky.

Kristýna: Devadesát pět procent? To si ani neumím představit. Na kom jsou tedy závislí?

Adam: Historicky na Číně a Sovětském svazu, i když se vždy snažili o soběstačnost. Jenže po rozpadu SSSR v devadesátkách… přišel obrovský úpadek, sucho a velký hladomor.

Kristýna: To je hrozné. Takže dva státy, jeden národ a tak propastný rozdíl.

Adam: Přesně tak. Od jihokorejských čebolů po severokorejské státní plánování. Doufám, že vám tenhle rychlý přehled pomůže. Díky za poslech a u maturity hodně štěstí!

Kristýna: Přesně tak! Mějte se hezky a držíme palce u zkoušek!