Podcast na Edgar Allan Poe

Kapitoly

Děsivější než fikce

Démoni, láska a Havran

Otec detektivky a záhadný konec

Bouřlivá léta

Literární úspěchy

Závěr a rozloučení

Přepis

Tomáš: Co si představíte, když se řekne jméno Edgar Allan Poe? Temné básně, havrany a možná trochu deprese? Co kdybych vám řekl, že jeho skutečný život byl možná ještě děsivější než jeho nejlepší hororová povídka?

Kristýna: To je naprosto přesné. Vítejte u Studyfi Podcastu! Dnes se ponoříme do života a díla tohoto amerického romantického génia. Poe nebyl jen autor, byl to muž pronásledovaný tragédií už od dětství.

Tomáš: Tak pojďme na ten začátek. Narodil se v Bostonu roku 1809, ale jeho dětství nebylo zrovna idylické, že?

Kristýna: To ani v nejmenším. Otec, alkoholik, od rodiny odešel a matka, herečka, zemřela na tuberkulózu, když mu byly pouhé dva roky. Jako sirotka se ho ujali manželé Allanovi, odtud jeho prostřední jméno, ale jejich vztah byl vždy napjatý, hlavně kvůli penězům a Edgarovým dluhům.

Tomáš: A ty dluhy souvisely s jeho démony, jako byl hazard, alkohol a drogy?

Kristýna: Přesně tak. Celý život bojoval s depresemi a závislostmi. To ho často stálo práci, i když byl třeba velmi schopným šéfredaktorem v časopise Southern Literary Messenger. Prostě si ničil každou příležitost.

Tomáš: Takže inspiraci pro své příběhy plné děsu vlastně ani nemusel hledat moc daleko.

Kristýna: V podstatě si ji žil. Ale uprostřed toho chaosu se objevil i záblesk štěstí... i když dost kontroverzní. Oženil se se svou sestřenicí Virginií, které bylo jen třináct let.

Tomáš: Třináct? To je i na tehdejší dobu docela šokující.

Kristýna: Bylo to velmi neobvyklé. Žili spolu jedenáct let, než Virginia také zemřela na tuberkulózu, což ho naprosto zlomilo. Právě v té době ale napsal své nejslavnější dílo, báseň Havran, která z něj udělala literární senzaci.

Tomáš: Takže sláva přišla, ale štěstí ne. Jeho konec byl pak už jen poslední tečkou za tragickým životem.

Kristýna: Ano, zemřel v roce 1849, bylo mu čtyřicet. Našli ho na ulici v Baltimoru v deliriu, v cizích, roztrhaných šatech. Po čtyřech dnech v nemocnici zemřel a příčina smrti je dodnes předmětem debat.

Tomáš: Přesto je jeho odkaz nesmrtelný. Není jen zakladatelem hororu, že?

Kristýna: Ne, vůbec ne! Je také považován za otce moderní detektivky. Vytvořil postavu prvního literárního amatérského detektiva, C. Augusta Dupina. A jeho povídky jako Jáma a kyvadlo nebo Zrádné srdce dodnes definují žánr.

Tomáš: Neuvěřitelný příběh. Od mistra děsu se teď přesuneme k dalšímu velkému jménu...

Kristýna: A přitom to byl skvělý student! Měl výborné znalosti literatury a historie. Ale jeho život byl jedna velká bouře.

Tomáš: Na University of Virginia to prý moc dlouho nevydržel, že?

Kristýna: Přesně tak. Raději trávil čas na večírcích. Nakonec odešel do Bostonu a tam konečně začal publikovat.

Tomáš: Ale ani tam se neusadil, že? Slyšel jsem něco o armádě…

Kristýna: To je pravda. Miloval dobrodružství a nic ho nebavilo dlouho. Vstoupil do armády, stal se seržantem, a přitom měl pořád čas na psaní.

Tomáš: Neuvěřitelné. A co ten jeho Folio Club?

Kristýna: To byl jeho geniální vtip! Vymyslel si neexistující klub, jen aby mohl v jeho jménu zesměšňovat své literární nepřátele.

Tomáš: Takže jeho sláva rostla, ale osobní život… ten asi moc ne.

Kristýna: Bohužel. Čím byl slavnější, tím hůře na tom fyzicky byl. Jeho život byl opravdu stejně dramatický jako jeho povídky.

Tomáš: Tak a to je pro dnešek z naší literární exkurze vše. Kristýno, moc děkuji za skvělé postřehy.

Kristýna: Já taky děkuji, Tomáši. A děkujeme i vám, milí posluchači, že jste byli s námi. Mějte se krásně!