Podcast na Edgar Allan Poe - Černý kocour

Kapitoly

Mrazivý úvod

Z lásky k nenávisti

Poeův temný autoportrét

Závěrečné odhalení

Přepis

Adéla: Dokážete si představit, že by vás láska ke zvířeti dohnala k vraždě? Zní to naprosto šíleně, že? Ale přesně o tom je dnešní téma. Vítejte u Studyfi Podcastu!

Tomáš: Ahoj! Dnes se podíváme na jednu z nejtemnějších a nejznámějších povídek vůbec – na Černého kocoura od Edgara Allana Poea.

Adéla: Ten příběh je opravdu drsný. Na začátku máme milujícího muže, který zbožňuje svého černého kocoura jménem Pluto. Co se tedy pokazí?

Tomáš: Jedním slovem: alkohol. Vypravěč mu zcela propadne, změní se v agresivní monstrum a v záchvatu vzteku kocourovi vypíchne oko. Později ho dokonce chladnokrevně oběsí na zahradě.

Adéla: Je to vlastně zpověď člověka, kterého zničili jeho vnitřní démoni. Hodně to připomíná samotného autora, nemyslíš? Poe měl taky problémy.

Tomáš: Naprosto přesně! Poe sám celý život bojoval s alkoholem, drogami a depresemi. Ta povídka je v podstatě jeho temný autoportrét, kde se hranice mezi hrdinou a autorem stírá.

Adéla: Takže když čteme o tom šílenství, čteme vlastně Poeův deníček? To je docela děsivé.

Tomáš: V podstatě ano. A právě proto je považován za zakladatele moderního hororu. Jeho příběhy nepracují s příšerami, ale s monstry uvnitř nás.

Adéla: A jak to celé skončí? Vím, že tam je pak druhý kocour a nakonec i vražda manželky...

Tomáš: Ano, manželku zazdí ve sklepě. Když přijde policie, on sebevědomě zaklepe na zeď... a zevnitř se ozve mňoukání kocoura, kterého tam zazdil s ní. Tím se prozradí.

Adéla: Takže shrnuto: je to mistrovské dílo psychologického hororu vyprávěné v ich-formě jako retrospektivní zpověď. Děkujeme za poslech a příště na slyšenou!