Test na Demografický vývoj Evropy 14.-17. století

Otázka 1: V českých zemích došlo ve druhé polovině 17. století k poklesu počtu obyvatel.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že v českých zemích došlo ve druhé polovině 17. století k nárůstu počtu obyvatel, nikoli k poklesu.

Otázka 2: Které z následujících tvrzení popisují mechanismus demografické krize podle Meuvretova modelu, jak je popsáno ve studijních materiálech?

A. Zvýšení smrtnosti v důsledku neúrody, růstu cen obilí a podvýživy.

B. Šíření infekcí urychlené drahotou a migrací chudého obyvatelstva.

C. Vyčerpání vnitřních možností rozvoje ekonomiky a připoutání zemědělců k půdě.

D. Stagnace zemědělské produkce a rozvoj rybníkářství.

Vysvětlení: Meuvretův model demografické krize popisuje dva mechanismy. Mechanismus samotné krize zahrnuje neúrodu, růst cen obilí, podvýživu a nemoci, které vedou ke zvýšení smrtnosti a úmrtnosti. Mechanismus šíření krize pak popisuje drahotu, migraci chudého obyvatelstva a urychlení šíření infekcí. Možnosti 2 a 3 popisují jiné příčiny a dopady, které nejsou specificky součástí Meuvretova modelu, ale jsou zmíněny v jiných sekcích studijních materiálů jako obecné příčiny krize (společenský systém, přelidnění a hospodářství).

Otázka 3: Neštovice ovlivňovaly populační růst zejména skrze úmrtnost dětí do 10 let.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Neštovice postihovaly především děti do 10 let, což mělo vliv na populační růst.

Otázka 4: Které z následujících tvrzení nejlépe popisuje diferenciální úmrtnost během morových pandemií podle studijních materiálů?

A. Během moru v Itálii mohla úmrtnost ve městech dosáhnout až 300 promile.

B. Počáteční vlny moru se selektivněji zaměřovaly na mladší populaci, zatímco pozdější vlny zasáhly všechny věkové skupiny.

C. Chudší vrstvy obyvatelstva vykazovaly nižší úmrtnost ve srovnání s bohatšími vrstvami.

D. Úmrtnost dětí tvořila obvykle 40-50 % všech úmrtí, během moru se tento podíl snižoval.

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že v Itálii ve městech, kde obvyklá úmrtnost činila 30–35 ‰, mohla během moru dosáhnout až 300 ‰. První vlna moru zasáhla všechno obyvatelstvo, zatímco další vlny více poznamenaly mladší populaci. Úmrtnost chudších vrstev byla výrazně vyšší a podíl úmrtnosti dětí během moru narůstal, nikoli snižoval.

Otázka 5: V 16. století se hladomor v letech 1501–1507 v Evropě objevil pouze v Pobaltí a Polsku.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: V 16. století se v letech 1501–1507 hladomor objevil v Západní, Severní a střední Evropě. Tvrzení, že se objevil pouze v Pobaltí a Polsku, je proto nepravdivé.