Shrnutí na Dějiny raného novověku a osvícenství
Dějiny raného novověku a osvícenství: Klíčový průvodce
Úvod
Krátký přehled: materiál se zaměřuje na kulturní a vzdělávací instituce a aktivity v českých zemích v době Habsburské monarchie (18. století). Popisuje vznik a činnost učeneckých spolků, zednářských lóží, vliv osobností a vývoj divadelního života. Text je strukturován tak, aby nebyl potřeba předchozí účast na výuce.
Česká společnost nauk (Společnost soukromých učenců)
Vznik a členové
- Spolek vzniká v letech 1773–1774 jako soukromé sdružení učenců kolem Ignáce Borna (chemik) a Františka Josefa Kinského (šlechtic, mecenáš).
- Přidali se piarističtí učenci: Mikuláš Adaukt Voigt (historik) a Gelasius Dobner (zakladatel kritického dějepisectví v Čechách).
- Oblasti zájmu: matematika, fyzika, přírodovědecké a vlastenecké dějiny.
Definice: Česká společnost nauk — soukromý spolek učenců zaměřený na vědecké a vlastenecké bádání, později formalizovaný jako vědecká společnost.
Program a hranice činnosti
- Společnost záměrně odmítala teologii, filozofii a literaturu, soustředila se primárně na přírodní vědy a kritické dějepisectví.
- 1775: oficiální uznání a vydání 1. svazku „Abhandlungen (Rozpravy)“; tehdy už se nazývali Společnost soukromých učenců.
- 1784: přejmenování na Českou společnost nauk, formalizace organizace a rozšíření cílů.
Vedení a krize
- Prvním prezidentem byl Karel Egon Fürstenberg (šlechtic, podporovatel vědy). Po jeho smrti v roce 1787 nastala vnitřní krize a pokles aktivity kvůli absenci silného vedení.
Zednáři v českých zemích
Charakter a účel
- Zednářství bylo tajným společenstvím, které podporovalo vědu, osvícenství a vzdělávání, zároveň mělo silný prvek vzájemné sítě a diskuse.
Definice: Zednářská lóže — uzavřené setkání členů zednářství, často s intelektuálním, sociálním a charitativním zaměřením.
Chronologie a vývoj
- 1741: vznik první lóže v Čechách – U tří korunovaných hvězd, založená Francouzi; kvůli nedůvěře státu a církve měla tajný charakter.
- 1766: vydán patent proti zednářům, jejich činnost byla zakázána nebo silně omezena.
-
- léta 18. století: oživení činnosti díky vlivu reformních úředníků a intelektuálního proudu.
- Nová pražská lóže U tří korunovaných sloupů měla intelektuální a vědecký ráz; mezi členy byli Ignác Born, Ignác Cornova, Ungar, Hartig, Lažanský – tzv. učenecká lóže.
- 1781: založení vídeňské lóže „Zur wahren Eintracht“ (K pravé svornosti) Bornem a Josefem von Sonnenfelsem jako fórum pro diskusi reformních návrhů.
- 1785: zednářský patent Josefa II. legalizoval činnost lóží, ale pod silným státním dohledem; v monarchii zůstaly pouze 3 lóže.
Poddanské reformy a selské povstání (vztah ke kultuře a vzdělanosti)
- Podnět pro reformy a veřejné debaty přinesl český hladomor 1770–1772, který vyvolal tlak na úlevy pro poddané.
- 1771: cílená cesta Josefa II. do Čech a snaha o centralizaci správy a úlevy poddaným.
- Reformní návrhy podporovali i lokální představitelé jako Karel Egon Fürstenberg (návrhy na založení banky, ochranu soukromého majetku poddaných).
- Franz Anton Blanc sepsal Entwurf (návrh reformy) se záměry v oblasti školství a náboženské tolerance.
- 1771: slezský robotní patent umožnil odchod z panství a zavedl státní urbáře (evidence roboty).
- 1774: urbariální reforma nařizovala dobrovolné dohody mezi vrchností a poddanými o rozsahu roboty, avšak často zůstala nesplněna.
- 1775: Selské povstání vyvolané pověstmi o „zlatém patentu“ (domnělý dekret rušící robotu) ukázalo napětí mezi očekáváním reforem a realitou.
Vztah ke vzdělanosti
- Reformní debaty a spory o práva poddaných podporovaly vznik publika, které sledovalo tisk a diskuse; učenci a lóže sloužily jako místa, kd
Zaregistruj se pro celé shrnutíUž máš účet? Přihlásit se
Kultura a vzdělanost Habsburska
Klíčová slova: Osvícenství, Dějiny vědy a techniky – obecně, Dějiny vědy a techniky – vědecké obory, Evropské právo, Ruské dějiny (18. století), Politika a revoluce: ideologie, Politika a revoluce: Francie 1789–1799, Politika a revoluce: 18. století a války, Americká revoluce a USA – počátky a válka za nezávislost, Politika a revoluce: Napoleon a války, Habsburská monarchie a české země: reformy a správa, Dějiny vědy a techniky – průmyslová revoluce a ekonomie, Habsburská monarchie a české země: hospodářství a industrializace, Habsburská monarchie a české země: kultura a vzdělanost, Americká revoluce a USA – předrevoluční Amerika, Americká revoluce a USA – následky a občanská práva
Klíčové pojmy: Česká společnost nauk vznikla 1773–1774 kolem Ignáce Borna a F. J. Kinského, Společnost publikovala 1775 první "Abhandlungen" a 1784 se přejmenovala na Českou společnost nauk, Společnost se soustředila na matematiku, fyziku a vlastenecké dějiny, odmítala teologii a literaturu, Karel Egon Fürstenberg byl první prezident, jeho smrt (1787) vedla ke krizi, Zednářské lóže fungovaly jako intelektuální fóra; v Čechách od 1741, 1766 a 1785 patenty omezily nebo regulovaly zednářskou činnost, Poddanské reformy (urbáře, robotní patenty) byly reakcí na hladomor 1770–72, Selské povstání 1775 vyvolala pověst o "zlatém patentu", Divadla V Kotcích, Nosticovo a V Boudě hrála roli v jazykovém a kulturním životě, Josef Dobrovský vydával 1779 časopis Böhmische Literatur