TL;DR: Stručné shrnutí dechových nástrojů
Dechové nástroje se dělí na jednohlasé (dřevěné a žesťové) a vícehlasé (s klaviaturou a bez klaviatury). Mezi dřevěné jednohlasé patří flétny, klarinet, hoboj a fagot. Žesťové jednohlasé reprezentují trubka, lesní roh, pozoun a tuba. Vícehlasé nástroje s klaviaturou jsou varhany, harmonium a akordeon, zatímco bez klaviatury najdeme dudy a foukací harmoniku. Tento článek nabízí komplexní rozbor dechových nástrojů pro studenty.
Úvod do světa dechových nástrojů: Typy a charakteristika
Dechové nástroje jsou fascinující skupinou hudebních nástrojů, které se rozezvučí proudem vzduchu. Podle zdroje vzduchu a konstrukce je dělíme na několik hlavních kategorií. Pochopení jejich typů a charakteristik je klíčové pro každého studenta hudby a přípravu na zkoušky, jako je například maturita z hudební výchovy.
Co jsou dechové nástroje a jak se dělí?
Dechové nástroje vytvářejí tón vibrací vzduchového sloupce uvnitř nástroje. Dělí se na dvě hlavní skupiny: jednohlasé a vícehlasé. Jednohlasé nástroje dále rozlišujeme na dřevěné a žesťové, zatímco vícehlasé se dělí na nástroje s klaviaturou a bez klaviatury.
Dřevěné dechové nástroje jednohlasé: Podrobný rozbor
Dřevěné dechové nástroje patří k nejstarším a nejrozmanitějším. Zvuk se u nich vytváří usměrněným proudem dechu, který rozechvěje vzduchový sloupec. Délka kmitajícího sloupce se mění zakrýváním a odkrýváním dírek nebo klapek. Čím je nástroj kratší, tím vyšší je jeho tón.
Obecné vlastnosti dřevěných dechových nástrojů
Typickým materiálem je dřevo, i když existují výjimky jako příčná flétna (díky svému historickému původu) a saxofon (kvůli podobnosti s klarinetem). Historicky se používaly kosti, duté pruty a dlabané dřevo. Některé nástroje jsou transponující, což znamená, že znějí jinak, než jsou zapsány v notách.
Hranové dechové nástroje: Flétny a pikola
Hranové nástroje rozezvučíme nárazem výdechového proudu vzduchu o štěrbinu (u zobcové flétny) nebo hranu otvoru (u příčné flétny a pikoly).
Zobcová flétna: Historie a druhy
Zobcová flétna, též nazývaná podélná, je jeden z nejstarších nástrojů. Dnes se vyrábí ze dřeva i plastu. Po rozkvětu v 16.–17. století ji v 18. století nahradila flétna příčná. Existuje v různých velikostech a laděních: sopraninová (in F), sopránová (in C), altová (in F), tenorová (in C) a basová (in F). Tónový rozsah se zvyšuje přefukováním do oktávy.
Příčná flétna a pikola: Mistři vysokých tónů
Příčná flétna, původně ze dřeva, se dnes vyrábí z kovů, nejkvalitnější pak ze zlata či stříbra. Je nástrojem velikých technických možností a je známá například ze Smetanovy symfonické básně Vltava. Pikola je asi o polovinu kratší než příčná flétna a je nejmenším nástrojem v symfonickém orchestru. Její pronikavý vysoký tón se využívá pro zvýšení lesku orchestrálního pléna.
Jednoplátkové dechové nástroje: Klarinet
Jednoplátkové nástroje mají třtinový plátek, který se proudem dechu rozkmitá. Hlavním představitelem je klarinet.
Klarinet: Popis a transpozice
Klarinet je dřevěný, jednohlasý dechový nástroj s jedním plátkem. Skládá se z hubičky, soudku, dvou dílů s klapkami a ozvučníku. Nejčastěji se ladí in B (existují i in A, Es). Je to transponující nástroj; pokud klarinet in B zahraje tón c1, zní o velkou sekundu níž jako h. Naopak, pro znění v C dur musí být notován o velkou sekundu výš, tedy in D. Přefukuje do duodecimy (např. c1 zní jako g2).
Dvouplátkové dechové nástroje: Hoboj a Fagot
Dvouplátkové nástroje mají dva třtinové plátky, které se chvěním přenášejí zvuk do nástroje. Mezi ně patří hoboj a fagot.
Hoboj: Ladění orchestru a jeho tajemství
Hoboj je dřevěný, jednohlasý dechový nástroj s dvojitým plátkem (strojkem). Skládá se ze strojku, dvou dílů s mechanikou a zvonovitého ozvučníku. Ladí se in C. Podle hoboje se ladí celý orchestr, udává tón a1 s kmitočtem 440 Hz, který se nazývá komorní a.
Fagot: Basový pilíř orchestru
Fagot je dvouplátkový dřevěný dechový nástroj v basové poloze. Skládá se z pěti dílů: prohnutá kovová rourka (eso/esko) s dvouplátkovým strojkem, křídlo, koleno/botka, hůl/basovka a ozvučník. Má ladění in C a je důležitou součástí dechového tria (s klarinetem a hobojem) a dechového kvintetu (s příčnou flétnou a lesním rohem). V symfonickém orchestru jsou obvykle dva fagoty.
Kontrafagot: Nejhlubší dřevěný dechový nástroj
Největší a nejhlubší dřevěný dechový nástroj je kontrafagot. Není stálým členem orchestru, ale objevuje se v novoromantických a soudobých skladbách.
Žesťové dechové nástroje jednohlasé: Síla a lesk
Žesťové dechové nástroje, jejichž název pochází z ruského slova „žesť“ (plech), jsou rozezvučeny proudem vzduchu vedeným přes nátrubek. Hráč musí mít semknuté a vibrující rty.
Co charakterizuje žesťové nástroje?
Žesťové nástroje podporují slavnostní a velkolepou náladu v hudbě, jsou nezbytné ve fanfárách a znělkách. Většina z nich má ventily neboli písty, které mění výšku tónu. Použitím dusítka se tón zeslabí a změní barvu.
Hlavní zástupci žesťových nástrojů
Mezi hlavní žesťové nástroje patří: oválně stočená trubka a tuba, kruhovitě stočený lesní roh (horna), basové nástroje helikon a suzafon. Pozoun (trombon) může mít buď písty, nebo pohyblivý snižec. Všechny tyto nástroje jsou součástí dechových orchestrů, do symfonického orchestru však helikon a suzafon zařazeny nejsou.
Zajímavosti o žesťových nástrojích
- Hráč na trubku je trumpetista.
- Hráč na lesní roh je hornista.
- Hráč na pozoun je pozounista.
- Bombardon je hovorový název pro nejhlubší tubu.
Vícehlasé dechové nástroje: S klaviaturou i bez
Vícehlasé dechové nástroje jsou rozechvívány proudem vzduchu, který však nepochází přímo z plic člověka, nýbrž z měchů.
Dechové nástroje s klaviaturou: Varhany, harmonium a akordeon
Varhany: Královský nástroj s bohatou historií
Varhany jsou největším a nejstarším nástrojem této skupiny. Jejich existence je doložena již v antickém Řecku. Jsou vždy stavěny do konkrétního prostoru, mají unikátní vzhled a tzv. dispozice (zvukovou výbavu). Hraje se na 1–3 manuálech (klaviatury pro ruce) a na klaviatuře pro nohy (pedály). Barvy nástroje jsou dány hlasy neboli rejstříky. Varhany se využívají v kostelích i jako koncertní nástroj, například pro slavnou Toccata a fugu d moll Johanna Sebastiana Bacha.
Harmonium: Menší bratr varhan
Harmonium bylo patentováno v roce 1840. Nemá píšťaly, ale kovové jazýčky. Vzduch do měchů čerpá hráč sám pomocí šlapacích pedálů. Má 1 až 2 manuály. V minulosti bylo oblíbeným nástrojem v měšťanských rodinách a v malých kostelech nahrazuje varhany.
Akordeon: Populární nástroj mnoha tváří
Akordeon, vynalezený ve 20. letech 19. století, může být klávesový nebo knoflíkový. U stejnozvučných nástrojů se k jedné klávese váže shodný tón při tahání i stlačování měchu. U heligonky, což je nástroj různozvučný, se k jedné klávese vážou dva tóny – jeden při tlačení a jiný při nasávání měchu. Akordeonista nepoužívá ke hře palec levé ruky.
Dechové nástroje bez klaviatury: Dudy a foukací harmonika
Tyto nástroje, které hráč rozezvučí přímo svým dechem, nejsou součástí orchestrů, ale nacházejí uplatnění v populární a lidové hudbě.
Dudy: Tradiční nástroj s lidovou duší
Dudy jsou tradičním lidovým nástrojem, který existuje v českých i skotských variantách. Hráč na dudy se nazývá dudák. Dudácká hudba se u nás stále udržuje například na Domažlicku. Dudácká kvinta je čistá kvinta, která slouží jako jednoduchý doprovod k dětským písním. Skotský dudák nemůže při hře zpívat, protože plní měch plícemi a nemá čerpací měch.
Často kladené otázky (FAQ) o dechových nástrojích
Který dechový nástroj hraje nejvyšší a který nejnižší tóny?
Nejvyšší tóny hrají nejkratší nástroje, jako jsou zobcová sopraninová flétna a pikola. Nejnižší tóny pak produkuje kontrafagot, největší dřevěný dechový nástroj.
Jaký tón udává hoboj pro ladění orchestru?
Hoboj udává pro ladění v orchestru tón a1 s kmitočtem 440 Hz. Tento tón je známý také jako komorní a.
Kdo hraje téma z 2. věty Novosvětské symfonie od Dvořáka?
Téma ze 2. věty (Largo) Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka hraje anglický roh.
Může skotský dudák při hře zpívat?
Ne, skotský dudák nemůže při hře zpívat. Skotské dudy totiž nemají čerpací měch, a dudák tak musí plnit zásobní měch svými plícemi.
Který prst akordeonista nepoužívá ke hře?
Akordeonista nepoužívá palec levé ruky ke hře. Levá ruka ovládá basové knoflíky a měch, přičemž palec není pro stisk kláves či knoflíků potřeba.