Podcast na Chov ovcí a koz

Kapitoly

Úvod do světa ovcí

Životní cyklus a dospělost

Sezónní rozmnožování

Malé jehně a velká péče

Ovčí jídelníček a bydlení

Welfare a zoohygiena

České ovčí poklady

Reprodukce koz

Výživa a ustájení

Závěrečné shrnutí

Přepis

Lucie: Možná jste si dneska ráno mazali ruce krémem, aby nebyly suché. A možná v něm byla látka zvaná lanolin. Víte, odkud se bere? Z ovčí vlny! A právě o zvířeti, které nám dává vlnu, maso a pomáhá udržovat krásnou krajinu, si budeme dnes povídat. Posloucháte Studyfi Podcast.

Jakub: Ahoj Lucie! Přesně tak. Ovce, latinsky Ovis aries, je mnohem víc než jen obláček vlny na čtyřech nohách. Je to hospodářský přežvýkavec, který má obrovský produkční, ale i ekologický význam.

Lucie: Produkční chápu – to je maso, mléko, vlna. Ale co ten ekologický význam? To zní skoro jako by byly nějaké eko-aktivistky.

Jakub: Skoro! Ovce a kozy skvěle spásají travní porosty. Udržují tak louky, pomáhají v péči o hůře dostupné plochy a podporují biodiverzitu. Jsou to takové živé sekačky na trávu, které navíc hnojí.

Lucie: To je skvělé! Než se ponoříme hlouběji, pojďme si ujasnit základní pojmy. Jak se říká jednotlivým členům ovčí rodiny?

Jakub: Jasně. Mládě do jednoho roku je jehně. Dospělá samice je bahnice a dospělý samec určený k chovu je beran. A pak tu máme ještě skopce – to je kastrovaný samec.

Lucie: Dobře, to dává smysl. A kdy taková ovce dospěje? Kdy může mít vlastní jehňata?

Jakub: To je zajímavá otázka, protože musíme rozlišovat tři druhy dospělosti. První je pohlavní dospělost, která nastává už v 5 až 7 měsících. To je moment, kdy je zvíře teoreticky schopné se rozmnožovat.

Lucie: Takže takový teenager, který by ještě neměl zakládat rodinu?

Jakub: Přesně! Proto máme chovatelskou dospělost. Ta nastává až v 8 až 12 měsících. Teprve tehdy je zvíře dostatečně vyvinuté, aby bylo zařazeno do reprodukce – tedy aby bylo zapuštěno.

Lucie: Zapuštěno, to je odborný termín pro připuštění, že?

Jakub: Ano. A aby to nebylo jednoduché, třetí je tělesná dospělost, kdy je organismus plně vyvinutý. To je až ve věku dvou až tří let. Je důležité tyhle fáze respektovat pro zdraví zvířat.

Lucie: Zmínil jsi reprodukci. Slyšela jsem, že u ovcí je to trochu jiné než třeba u skotu. Že je to vázané na roční období.

Jakub: Naprosto správně. Ovce jsou takzvaně sezónně polyestrická zvířata. To znamená, že se u nich říje, tedy období ochoty k páření, opakuje vícekrát, ale jen v určité části roku.

Lucie: A která část to je?

Jakub: Přirozeně je to hlavně na podzim, kdy se zkracuje den. Kratší den znamená víc tmy, a to vede ke zvýšené produkci hormonu melatoninu.

Lucie: Počkat, melatonin? To je ten hormon, co pomáhá lidem spát?

Jakub: Přesně ten! U ovcí má ale ještě další funkci. Spouští celou kaskádu dalších hormonů jako GnRH, LH a FSH, které nastartují říjový cyklus. Je to geniální mechanismus přírody.

Lucie: A proč to tak je? Proč zrovna na podzim?

Jakub: Je to chytré plánování. Když se ovce spáří na podzim, březost trvá zhruba 145 až 150 dní, a jehňata se tak narodí na jaře. A jaro znamená dostatek čerstvé pastvy, lepší počasí a mnohem vyšší šanci na přežití mláďat.

Lucie: Takže ovce to mají vlastně skvěle naplánované, aby neměly děti uprostřed zimy.

Jakub: Přesně tak. Samotný říjový cyklus se opakuje zhruba každých 17 dní a říje trvá 24 až 36 hodin. V té době je bahnice ochotná přijmout berana.

Lucie: A když se na jaře narodí jehňátka, co je pro ně nejdůležitější? Většinou se rodí jedno nebo dvě, že?

Jakub: Ano, nejčastěji jedno nebo dvě. A absolutně klíčový pro jejich start do života je včasný příjem mleziva, odborně kolostra.

Lucie: Kolostrum, to je to první mléko po porodu?

Jakub: Přesně. Je extrémně bohaté na živiny a hlavně na protilátky. Jehně se rodí prakticky bez imunity a právě kolostrum mu zajišťuje takzvanou pasivní imunitu. Je to takový první a nejdůležitější imunitní balíček od mámy.

Lucie: To je fascinující! Takový tekutý štít. A co se děje dál? Pijí jen mléko?

Jakub: Zpočátku ano, ale postupně přecházejí i na pevnou stravu, hlavně na kvalitní objemná krmiva. Ideální je pastevní odchov, kde se mohou volně pohybovat a učit se pást od matky. Samozřejmě je nutné je chránit před nepříznivým počasím a sledovat jejich zdraví.

Lucie: Když mluvíme o pastvě, co vlastně ovce jedí? Je to jen tráva?

Jakub: Základem jejich výživy je pastva v létě a seno v zimě. To jsou takzvaná objemná krmiva bohatá na vlákninu. Ale to nestačí. Důležité jsou také minerální doplňky, třeba ve formě lizu.

Lucie: A mají nějaká období, kdy potřebují víc energie? Třeba jako sportovci před výkonem?

Jakub: Dá se to tak říct! Zvýšené nároky na živiny mají bahnice hlavně v poslední třetině březosti, kdy plody nejrychleji rostou, a pak během laktace, tedy produkce mléka. To potřebují víc energie, bílkovin i vitamínů.

Lucie: A existuje nějaký trik, jak podpořit plodnost? Něco jako... ovčí rande večeře?

Jakub: To je skvělé přirovnání! A ano, něco takového existuje. Jmenuje se to flushing. Je to krátkodobé zvýšení a zkvalitnění krmné dávky před zapouštěním. Zlepší to kondici bahnic, podpoří ovulaci a často vede k vyššímu počtu narozených jehňat.

Lucie: A co bydlení? Potřebují ovce nějaké luxusní stáje?

Jakub: Vůbec ne. Jsou poměrně nenáročné. Potřebují jednoduché, ale hlavně suché a dobře větrané přístřešky. Klíčové je sucho. Vlhko je jejich největší nepřítel, protože zvyšuje riziko problémů s paznehty a parazitů.

Lucie: To mě přivádí k otázce welfare, tedy životní pohody. Co všechno to obnáší?

Jakub: V první řadě je to skupinový chov. Ovce jsou extrémně stádová zvířata a samota je pro ně stresující. Potřebují sociální kontakt. Dále přístup k pastvě, ochranu před extrémním počasím a možnost projevovat své přirozené chování.

Lucie: K tomu asi patří i stříhání, že? Vždycky mi jich bylo trochu líto, když jsem viděla ostříhanou ovci.

Jakub: Není proč. Naopak, pravidelné stříhání, obvykle jednou ročně, je pro jejich pohodu zásadní. Přerostlá vlna zhoršuje termoregulaci, v létě jim je vedro, drží se v ní nečistoty a paraziti. Takže stříhání je pro ně vlastně úleva.

Lucie: A co hygiena a zdraví? Zmínil jsi paznehty a parazity.

Jakub: Ano, to jsou dvě klíčové oblasti zoohygieny u ovcí. Parazité, vnitřní i vnější, mohou zvířata hodně potrápit a ovlivnit jejich kondici i užitkovost. Proto je důležitá prevence. A paznehty je nutné pravidelně kontrolovat a upravovat. Přerostlé paznehty vedou ke kulhání, bolesti a ovce pak méně žere, protože se jí nechce chodit.

Lucie: Na závěr, v Česku máme i nějaká svá původní plemena, že? Jsou něčím výjimečná?

Jakub: Rozhodně! Patří mezi takzvané genetické rezervy. Jsou to plemena jako šumavská ovce, valašská ovce nebo cigája. Jsou cenné pro svou odolnost, adaptabilitu na místní podmínky a pro zachování biodiverzity.

Lucie: Proč je důležité takové genetické rezervy chránit?

Jakub: Představ si to jako genetickou banku pro budoucnost. V době klimatických změn nebo nových nemocí můžeme v genech těchto původních, odolných plemen najít vlastnosti, které budou pro chovy v budoucnu naprosto klíčové. Je to naše dědictví a zároveň pojistka.

Lucie: Takže shrnuto, úspěšný chov ovcí stojí na kvalitní výživě, suchém prostředí, prevenci nemocí a hlavně na respektování jejich přirozených potřeb jako stádových zvířat. Je to mnohem komplexnější, než se na první pohled zdá.

Jakub: Přesně tak. Není to jen o produkci, ale o celkovém přístupu a porozumění biologii a chování těchto úžasných zvířat.

Lucie: Dobře, to byly ovce. Ale co jejich nejbližší příbuzní, kozy? Jsou to jen takové... ovce bez vlny s trochu rebelskou povahou?

Jakub: Skvělá otázka, Lucie. Dá se to tak trochu říct. Koza domácí je sice taky přežvýkavec, ale má svá specifika. Jsou mnohem zvědavější, inteligentnější a, jak jsi řekla, rebelské. Jsou to takoví horolezci a útěkáři.

Lucie: Takže vyšší a pevnější ploty jsou základem?

Jakub: Rozhodně. Jinak je budete hledat u sousedů na zahradě. Ale vážně, kromě produkce mléka a masa mají obrovský ekologický význam. Zatímco ovce spásají trávu, kozy si rády smlsnou i na keřích, náletových dřevinách a různých bylinách. Jsou to vlastně takové ekologické křovinořezy.

Lucie: A co jejich rozmnožování? Je to podobné jako u ovcí s tím zkracováním dne?

Jakub: Ano, princip je stejný. I kozy jsou sezónně polyestrická zvířata, takže jejich říje přichází hlavně na podzim. Opět za to může hormon melatonin. Cyklus je o něco delší než u ovcí, trvá zhruba 21 dní.

Lucie: Takže kůzlata se rodí také na jaře, kdy je všechno v plném květu. To dává smysl.

Jakub: Přesně tak. Březost trvá podobně, kolem 150 dní, a nejčastěji se rodí dvojčata. Kůzlata jsou po narození neuvěřitelně aktivní a hravá. Je radost je sledovat.

Lucie: Zmínil jsi, že raději okusují keře. Jak tedy vypadá jejich ideální jídelníček?

Jakub: Ideální je pastva, která je co nejpestřejší. Milují listy, větvičky, byliny. Čistě travnatá pastvina pro ně není tak atraktivní jako pro ovce. Samozřejmě v zimě je základem kvalitní seno a nesmíme zapomínat na minerální liz a neustálý přístup k čisté vodě.

Lucie: A co ustájení? Potřebují něco speciálního, kromě toho neprůstřelného plotu?

Jakub: Ten je nejdůležitější. Jinak jsou jejich nároky podobné ovcím. Potřebují suchý, čistý a dobře větraný přístřešek. Vlhkost je jejich nepřítel číslo jedna, hlavně kvůli zdraví paznehtů. Na rozdíl od ovcí ale ocení různé vyvýšené plochy a prolézačky. Rády odpočívají s dobrým rozhledem.

Lucie: Takže když to celé shrneme, ať už mluvíme o ovcích nebo kozách, základem úspěšného a etického chovu je respekt k jejich přirozeným potřebám. To znamená správná výživa, vhodné ustájení a hlavně pochopení jejich chování.

Jakub: Přesně tak. Nejsou to jen stroje na maso nebo mléko. Jsou to živí tvorové se svými instinkty. Ovce potřebuje své stádo, koza zase prostor pro svou zvědavost a lezecké schopnosti. Když tohle respektujeme, nejenže se jim daří dobře, ale jsou i mnohem užitkovější.

Lucie: To je skvělý závěr. Jakube, moc ti děkuji za dnešní vyčerpávající, ale nesmírně zajímavé povídání o chovu ovcí a koz.

Jakub: Já děkuji za pozvání. Bylo mi potěšením.

Lucie: A vám, milí posluchači, děkujeme za pozornost. Doufáme, že jste si z dnešního dílu odnesli spoustu nových poznatků. Uslyšíme se zase příště u dalšího dílu Studyfi Podcastu. Mějte se krásně!