Test na Chelatometrie

Otázka 1: Vodný roztok disodné soli kyseliny ethylendiaminotetraoctové reaguje kysele.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že disodná sůl kyseliny ethylendiaminotetraoctové (chelaton 3) je bílá látka, dobře rozpustná ve vodě, a její vodný roztok reaguje kysele.

Otázka 2: Která z následujících možností správně popisuje charakteristickou skupinu komplexonů podle uvedených studijních materiálů?

A. CH 2 – COOH / − N \ CH 2 – COOH

B. H − N − CH 2 – COOH

C. CH 2 – COOH

D. H 3 Y

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že komplexony se rozumí α – aminokyseliny s charakteristickou skupinou: CH 2 – COOH / − N \ CH 2 – COOH.

Otázka 3: Chelaton 3, disodná sůl kyseliny ethylendiaminotetraoctové, má vlastnosti základní látky.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že Chelaton 3 'nemá vlastnosti základní látky', což přímo odporuje tvrzení v otázce.

Otázka 4: Fenolftalein patří mezi důležité chelatometrické indikátory.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí jako důležité chelatometrické indikátory Eriochrómovou čerň T, murexid, tymolftalexon, fluorexon, xylenolovou oranž a methyltymolovou modř. Fenolftalein v tomto seznamu není uveden.

Otázka 5: Která z následujících podmínek je klíčová pro správnou volbu metalochromního indikátoru v chelatometrické titraci?

A. Zbarvení roztoku indikátoru s kationtem se může vyvíjet pomalu, jelikož rychlost reakce není kritická.

B. Barevný komplex indikátoru s kationtem musí mít ve vodě odlišnou barvu než samotný (volný) indikátor.

C. Stabilita barevného komplexu indikátoru s určovaným kationtem musí být větší než stabilita komplexu kationtu s titračním roztokem.

D. Určovaný kationt s indikátorem tvoří komplex nevýrazné barvy, který je nerozpustný ve vodě.

Vysvětlení: Podmínky volby indikátorů uvádějí, že barevný komplex indikátoru s kationtem musí mít ve vodě odlišnou barvu než samotný (volný) indikátor. Dále je uvedeno, že zbarvení roztoku musí vzniknout hned, komplex má mít výraznou barvu a být rozpustný ve vodě, a jeho stabilita musí být menší než stabilita komplexu kationtu s titračním roztokem.