Cestovní ruch: Základy a formy

Rychlé shrnutí: Cestovní ruch – Základy a Formy

Cestovní ruch je dynamické odvětví ekonomiky, zahrnující cesty a pobyty osob mimo jejich obvyklé prostředí. Dělí se podle mnoha kritérií, jako je délka pobytu, motivace nebo způsob úhrady. Má zásadní význam pro jednotlivce i společnost a globální ekonomiku. Existuje široká škála forem – od rekreačního a kulturního, přes sportovní a lázeňský, až po specifické, jako je kongresový, agroturistika či temný turismus. V České republice je jeho řízení zajišťováno Ministerstvem pro místní rozvoj a agenturou CzechTourism.

Cestovní ruch: Základy a formy – Komplexní rozbor

Vítejte v komplexním průvodci světem cestovního ruchu, který pokrývá jeho základy a formy. Toto dynamicky se rozvíjející odvětví je klíčové pro globální i národní ekonomiky a nabízí širokou škálu zážitků a možností. Ať už se připravujete na maturitu, nebo jen chcete lépe porozumět tomuto fenoménu, tento článek vám poskytne ucelený přehled.

Co je cestovní ruch a jak se vyvíjel?

Cestovní ruch (CR) je souhrn hospodářských činností, jejichž produktem jsou programy nabízených cest a další služby spojené s turistikou a cestováním. Je to systém vzájemně propojených částí sestávajících z trhu, cestování, destinace a marketingu. Podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) se jedná o činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden rok, za účelem trávení volného času a služebních cest. Základ systému CR tvoří dva dílčí podsystémy: člověk (vyvolávající poptávku po odpočinku) a organizace/podniky, které tuto poptávku uspokojují.

Historický vývoj cestovního ruchu

Jistá forma CR existovala již ve starověku, motivována náboženstvím, obchodem, vojenskými výpravami či vzděláváním. Klíčové milníky zahrnují:

• 17. století: Théophraste Renaudot – francouzský lékař a filantrop, průkopník v činnosti cestovních kanceláří.
• 1827: Karl Baedeker – německý nakladatel, vydal prvního knižního průvodce.
• 1841: Thomas Cook – Angličan, zorganizoval první hromadnou cestu, v roce 1845 první zájezd, nabízel moderní služby a zavedl vouchery.

Etapy vývoje CR:

1. Do první světové války: Rozvoj v hospodářsky vyspělých zemích, rostl podíl volného času, minimum administrativních omezení. Budování ubytovacích a stravovacích zařízení, vznikaly profese v oblasti CR.
2. Mezi světovými válkami: Řada zemí přešla k protekcionismu (celní, vízová a pasová politika), což oslabilo poptávku. Velká hospodářská krize ve 30. letech dále zpomalila rozvoj. Následně ve Francii uzákoněná placená dovolená otevřela CR i středním vrstvám. Díky technickému pokroku se CR stal významným ekonomickým odvětvím, vznikají mezinárodní organizace a specializované školy.
3. Po druhé světové válce: Význam CR výrazně vzrostl, stal se významnou složkou spotřeby obyvatel. Zvyšuje se podíl volného času i délka dovolené, četnější jsou zásahy státu do rozvoje CR. Pokračuje specializovaná výchova odborníků a do CR proniká moderní výpočetní technika.

Vývoj cestovního ruchu na území ČR

• Do druhé světové války: Vývoj CR byl stejný jako v Evropě.
• Po druhé světové válce: Omezení v důsledku nedostatku peněz. Orientace na domácí CR – chataření, chalupaření, individuální cesty pod stan. Vázaný CR (rekreace ROH). V totalitním režimu byl zahraniční CR většinou jen do socialistických zemí (CK: Čedok, CKM, Autoturist).
• Po roce 1989: Zrušení vízové povinnosti do většiny zemí. Došlo k rozvoji služeb – stavba nových hotelů a stravovacích zařízení, rekonstrukce starých. Vznik nových subjektů zabývajících se podnikáním v oblasti CR – nabídka převážila nad poptávkou, což vedlo k povinnosti pojištění CK proti úpadku. Vznik nových forem CR, jako je agroturistika a ekoturistika. Po roce 2000 vznikají rozvojové strategie na úrovní státu i nižších územně samosprávných jednotek, investice do propagace a roste vliv internetu.

Proč je cestovní ruch důležitý? Význam cestovního ruchu

Cestovní ruch má hluboký význam pro jednotlivce, společnost i světovou ekonomiku, včetně České republiky. Jeho role se neustále proměňuje a je předmětem stálého průzkumu.

Význam pro jednotlivce:

• Uspokojuje potřebu cestování, odpočinku a regenerace.
• Ovlivňuje využívání volného času a změnu životních podmíní.

Význam pro společnost:

• Nejdynamičtěji se rozvíjející odvětví světové ekonomiky.
• Má dopad na všechna odvětví národního hospodářství – vliv na infrastrukturu, technologický přínos, zaměstnanost, využití volného času, vývoj sportu, image.

Význam pro světovou ekonomiku:

• V řadě států je největším odběratelem na trhu práce, vytváří pracovní příležitosti.
• Je důležitou součástí ekonomiky, soukromé výdaje na CR rostou. Zvyšuje růst příjmů do státního rozpočtu (podporuje růst obratu v jiných oblastech ekonomiky).

Význam pro ČR:

• Přispívá značnou částkou do státního rozpočtu.
• Má dopad na všechna odvětví národního hospodářství, ovlivňuje infrastrukturu a přináší technologický přínos. Zvyšuje zaměstnanost, podporuje využití volného času a vývoj sportu, zlepšuje image země. Přináší kulturní, sociální, vědecké a podnikatelské přínosy.

Motivy cestování: Co nás nutí vyrazit?

Motiv je vnitřní pohnutka, která nás nutí k činnosti pro uspokojení potřeb. Lidé cestují z různých důvodů:

1. Fyzické motivy: Zdraví člověka, prevence zdraví, odpočinek, regenerace.
2. Psychické motivy: Vytržení z každodenní činnosti, duševní požitky.
3. Kulturní motivy: Poznávání památek, nových lidí a zemí, rozšiřování obzorů.
4. Mezilidské vztahy: Návštěvy příbuzných, poznání, upevňování vazeb.
5. Prestižní motivy: Prezentace životního stylu, společenské postavení.
6. Obchodní motivy: Navazování obchodních kontaktů, nákupy, cesty na kongresy.

Podmínky a faktory ovlivňující cestovní ruch

Cestovní ruch je ovlivňován prostředím. Podmínky, které CR podporují, se nazývají příznivé, a ty, které jej brzdí, nepříznivé.

Prostředí ovlivňující CR:

1. Ekonomické prostředí: Příznivé (měnová stabilita, lepší příjmy), brzdící (hospodářská krize, nestabilní měnová situace).
2. Sociální prostředí: Zaměstnanost, kultura, uspořádání společnosti.
3. Politické prostředí: Uvnitř státu (politická krize) a mezinárodní situace. Jakákoli politická událost se okamžitě promítá v cestování.
4. Ekologické prostředí: Počasí, kvalita prostředí, zákony na ochranu přírody, přírodní katastrofy. Ekomarketing se zabývá ekologií v kontextu CR.

Faktory ovlivňující CR: Faktory, které působí na CR a přímo jej ovlivňují, se dělí na:

1. Lokalizační faktory: Předurčují, jaký druh CR se bude v dané lokalitě vyvíjet, což je dáno charakterem území.

• Přírodní podmínky: Horské a pobřežní oblasti, fauna, flóra, národní parky.
• Společenské atraktivity: Kulturní a historické památky, události, zvyky a slavnosti.

2. Realizační faktory: Umožňují dosažení dané destinace a její využití.

• Služby: Přepravní, ubytovací, stravovací, případně další služby.
• Infrastruktura: Atraktivita lokality je daná také možností dopravního spojení včetně hustoty a kvality dopravní sítě a úrovní infrastruktury služeb.

3. Selektivní – stimulační faktory: Vyjadřují způsobilost společnosti dané lokality podílet se aktivně i pasivně na CR, tzn. přijímat účastníky CR a také se jimi stávat.

• Objektivní stimulační faktory: Politická a bezpečnostní situace, ekonomická a životní úroveň obyvatelstva, stav životního prostředí, úroveň řízení destinace, úroveň veřejné podpory CR.
• Subjektivní stimulační faktory: Ovlivňují rozhodování lidí o účasti na CR – hodnocení území v konkurenci, příslušnost k sociální či profesní skupině, rodinné poměry atd.

Klasifikace cestovního ruchu: Rozdělení a charakteristika

Pro lepší pochopení a analýzu se cestovní ruch klasifikuje podle různých kritérií. Tato komplexní charakteristika cestovního ruchu pomáhá studentům pochopit jeho komplexnost.

Dělení cestovního ruchu podle délky pobytu

• Krátkodobý CR: Pobyt trvá 1–3 noci.
• Dlouhodobý CR: Pobyt trvá 4 a více nocí.

Dělení cestovního ruchu podle geografického hlediska

• Domácí CR: Cestování v rámci vlastní země.
• Zahraniční CR:
• Aktivní CR: Cizinci cestují k nám (přínos deviz).
• Pasivní CR: Naši občané cestují do ciziny (úbytek deviz).
• Tranzitní CR: Pouhé přejíždění přes území.

Dělení cestovního ruchu podle motivu účasti

• Cesty na dovolenou a turistika: K vodě, okružní cesty, za sportem, lázeňské pobyty, zotavení v horách.
• Služební a obchodní cesty: Navazování obchodních kontaktů, nákupy, kongresy, veletrhy, semináře.
• Incentivní turistika: Motivační cesty pro zaměstnance poskytované zaměstnavatelem.

Dělení cestovního ruchu podle způsobu zajištění

• Neorganizovaný CR: Účastník si vše zajišťuje sám.
• Organizovaný CR: Zajištěný prostřednictvím cestovní kanceláře (CK).

Dělení cestovního ruchu podle způsobu účasti a úhrady nákladů

• Volný CR (komerční): Účastník si vše hradí sám a jeho účast není ničím podmíněna.
• Vázaný CR (sociální): Účast je vázána na splnění určitých podmínek (doporučení lékaře, pracovně-právní vztah v rámci podniku). Část výdajů je hrazena z cizích zdrojů.

Dělení cestovního ruchu podle počtu účastníků

• Individuální CR: Účastník je sám nebo s rodinou.
• Skupinový CR: Skupina se společným zájmem, pracovní kolektiv apod.

Dělení cestovního ruchu podle věku účastníků

• Děti, mládež, rodiny s dětmi, senioři.

Dělení cestovního ruchu podle převažujícího prostředí pobytu

• Městský, venkovský, lázeňský, v horských střediscích, u vody, u moře.

Možná další kritéria zahrnují roční období, způsob ubytování nebo použitý dopravní prostředek.

Kdo řídí cestovní ruch v Česku? Organizace a řízení CR v ČR

V České republice je systém organizace a řízení CR rozsáhlý a zahrnuje řadu institucí na státní, regionální i lokální úrovni. Zde je stručný přehled hlavních institucí, které do CR zasahují:

a) Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR): Pověřeno výkonem státní správy v oblasti CR.

• Návrhy příslušných právních norem, které upravují CR.
• Tvorba a realizace programů zaměřených na rozvoj CR.
• Koordinace činností ostatních orgánů působících v CR.
• Získávání a rozdělování finančních prostředků pro rozvoj CR.
• Sledování a analýzy statistických údajů o CR. b) Agentura CzechTourism: Organizace podřízená MMR je odpovědná za propagaci ČR na světovém trhu CR.
• Natáčení netradičních reklamních spotů.
• Vytváření multimediálních prezentací ČR.
• Strategické práce při prezentacích zaměřených na dialog s potenciálními turisty.
• Účast na propagačních akcích CR.
• Poskytování informací o ČR u nás i v zahraničí.
• Organizování pobytů pro novináře s cílem přiblížit atraktivity ČR.
• Podpora projektů poznávání ČR.
• Zajišťování regionální prezentace a vydávání propagačních materiálů. c) Regionální orgány státní správy: Působí na úrovni krajských úřadů a na úrovni jednotlivých městských a obecních úřadů. d) Orgány samosprávy:
• Na nejvyšší úrovni: V Poslanecké sněmovně - Podvýbor pro CR – schvalování právních norem.
• Na úrovni regionů: Zastupitelstva krajů, měst a obcí – zřizují Komise CR. e) Regionální občanská sdružení: Utvářena spojením několika měst, obcí, podnikatelských subjektů aj. za účelem podpory CR v dané oblasti. Sdružení může aktivně působit ve vymezeném území regionu (např. Vysočinu Tourism), ve vymezené profesní oblasti (např. Klub českých turistů) nebo ve vymezeném nadnárodním regionu (např. Euroregion Šumava). f) Informační centra: Poskytují prvotní informace návštěvníkům a měly by danou oblast propagovat. Dělí se na kategorie: A – republikové, B – oblastní, C – místní celoroční, D – sezonní. g) Profesní sdružení CR: Působí v oblastech:
• Ubytovacích a stravovacích služeb – Národní federace hotelů a restaurací.
• Informačních služeb – Asociace průvodců.
• Dopravních služeb – Společenství autodopravců Čech a Moravy.
• Cestovních kanceláří – Asociace CK ČR.

Základní formy cestovního ruchu: Přehled a specifika

Existuje mnoho různých forem cestovního ruchu, které uspokojují různorodé potřeby a zájmy cestovatelů. Zde je jejich podrobný rozbor.

Rekreační cestovní ruch

Přispívá k regeneraci a reprodukci fyzických a duševních sil člověka. Je realizován ve vhodném prostředí – u vody, v horách. V poslední době je velký zájem také o využívání srubů – dřevěných staveb v oblasti jehličnatých lesů, typických pro východní a střední Evropu, Skandinávii a Severní Ameriku.

Kulturně-poznávací cestovní ruch

Je zacílen na poznávání historie, kultury, tradic a zvyků, a to jak vlastního národa, tak i národů ostatních. Je různorodý a přispívá k rozšíření kulturně společenského rozhledu. Cíle se liší (kulturní krajina, zajímavá místa, hrady a zámky). Odpovídá potřebě lidí vzdělávání, poznávání a rozptýlení. Technickou základnu tvoří kulturně historické objekty, kulturní a osvětová zařízení, společenská a zábavní centra. Samostatně se vyskytuje zřídka, častěji bývá kombinován s poutním, kongresovým, pobytovým či lázeňským CR. Konkrétní aktivity zahrnují návštěvu muzeí, galerií, výstav, archeologických lokalit a festivalů.

Sportovně-turistický cestovní ruch

Spojuje aktivní trávení volného času, posílení fyzické kondice nebo pasivní účast na sportovních akcích.

1. Domácí a zahraniční sportovní turismus: Více než jednodenní cesty za sportem.
2. Výkonnostní a závodní turismus: Cesty sportovců, masérů a doprovodného týmu za závody, na soustředění apod.
3. Rekreační a relaxační sportovní turismus: Masový turismus, rekreační sporty během dovolené. Kategorie se dělí podle jednotlivých sportů (horská turistika, pěší turistika, cykloturistika, jízda na koni, horolezectví atd.) nebo dle charakteru sportu (vodní, mořské, vzdušné, letní, zimní apod.). Sportovní turismus pozitivně ovlivňuje ekonomiky jednotlivých regionů (přímý přínos turistů, nepřímé impulsy) a při největších akcích (např. Olympijské hry) i ekonomiku celé země.

Zdravotní cestovní ruch

Jeho primárním důvodem je provedení lékařského zákroku (chirurgický, stomatologický apod.) mimo zemi bydliště účastníka – je to komerční fenomén současnosti. Léčebná péče turistům sem nepatří. Motivy zahrnují nižší náklady, kratší čekací lhůty, kvalitnější lékařskou péči, léčebné postupy/procedury nedostupné v domácí zemi nebo anonymitu. Rizika spočívají v tom, že pacienti často nemají přístup k relevantním informacím o konkrétních zařízeních a komplikace po zákroku mohou nastat až po návratu domů (náklady spojené s následnou léčbou a otázka úhrady).

Zdravotně orientovaný CR

Jedná se o nadřazenou kategorii, která zahrnuje lázeňský CR, wellness, rekreační CR (ve smyslu lázeňské turistiky) a zdravotní CR. Jednotlivé typy mohou na sebe navazovat nebo se prolínat. Společné rysy jsou dočasná změna místa pobytu, nevýdělečná povaha cesty, aktivity realizované ve volném čase a vyvolávání vztahů mezi lidmi.

Lázeňský cestovní ruch

Historický vývoj lázeňství je založen na pradávném zájmu lidí o přírodní minerální prameny, v jejichž blízkosti vznikala léčebná místa. Lázně se vyskytují po celém světě, nejvíce však v Evropě (Itálie, ČR, SR, Německo, Francie, Španělsko, Polsko). Historie evropského lázeňství má kořeny v tradicích lázní antického Řecka a Říma. V 18. a 19. století vzniklo mnoho dnešních lázní v Evropě i u nás, největší rozmach nastal od poloviny 19. století do 2. světové války.

Historický vývoj u nás: Historie lázeňství u nás je mladší než na jihu Evropy. Nejznámější historie o vzniku lázní se vztahuje k založení Karlových Varů – podle pověsti zde byly při lovu jelena, jehož se zúčastnil Karel IV., náhodně objeveny horké prameny ve 14. století. V 18.–19. století až do 2. sv. války nastal rozmach lázeňství i u nás, budovaly se nové lázeňské budovy, kolonády, divadla, koncertní sály, objevovaly se nové léčebné metody (např. podle V. Priessnitze). V roce 1948 došlo k znárodnění a lázně se staly zdravotnickými zařízeními. Po roce 1992 přešly do soukromého sektoru (a. s., s. r. o.).

Význam lázeňství: Zahrnuje léčení (doléčení), regeneraci, rehabilitaci, kondiční a preventivně-zdravotní lázeňské pobyty, poznání či navázání sociálních kontaktů. Dále léčbu chronických onemocnění, rehabilitaci pooperačních a poúrazových stavů, rekonvalescenci po závažných nemocech.

Významná lázeňská střediska v ČR: Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov, Lázně Kynžvart, Teplice, Jánské Lázně, Poděbrady, Jeseník, Teplice nad Bečvou, Luhačovice atd.

Přírodní léčivé zdroje:

1. Přírodní léčivé vody: a) Minerální – podzemní vody, které obsahují rozpuštěné minerální látky. b) Termální prameny – vyvěrající voda s teplotou 20–100°C (např. Vřídlo v KV – 72°C). c) Studené prameny.
2. Peloidy: Látky, které vznikly v přírodě geologickými pochody a které se smíchané s vodou používají jako koupele, obklady nebo zábaly (humolity – slatiny, rašeliny; bahna – prostá, sirná).
3. Přírodní zdroje plynu: Vyvěrají samostatně nebo v doprovodu minerální vody. Používají se pro koupele nebo injekční léčbu (uvolnění bolesti, léčba funkčních poruch).
4. Klimatické podmínky: Moře, vysoká nadmořská výška, jeskyně.

Formy a organizace lázeňského pobytu:

1. Komplexní lázeňská léčba: Pobyt je plně hrazen z prostředků nemocenského pojištění na návrh ošetřujícího či praktického lékaře, který musí potvrdit revizní lékař zdravotní pojišťovny. Péče je zaměřena na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti (po operacích, onkologických onemocněních, při vadách pohybového aparátu, u chronicky nemocných dětí apod.). Zdravotní pojišťovna hradí vyšetření, léčení, stravování, ubytování.
2. Příspěvková lázeňská léčba: Nejsou splněny podmínky pro poskytnutí komplexní péče, především při chronických onemocněních (jednou za dva roky). Často se jedná o tzv. ambulantní péči, kdy je pacient ubytován mimo léčebné zařízení. Zdravotní pojišťovna hradí vyšetření a léčení, pacient hradí dopravu, ubytování a stravování.
3. Samoplátecká lázeňská léčba: Všechny náklady hradí pacient, pobyt si zajistí sám nebo prostřednictvím CK. Velký zájem o zahraniční klientelu (např. na západě Čech Němci, někdy jim jejich pojišťovny proplácí). Je významným zdrojem devizových příjmů od zahraničních klientů.

Služby lázeňského CR:

• Zdravotně-léčebné služby:
• Diagnostika – stanovení aktuálního zdravotního stavu (vstupní lékařské vyšetření, zprávy ošetřujícího lékaře, průběžná kontrolní vyšetření, závěrečná prohlídka).
• Procedury – termální a perličkové koupele, pohybová terapie pod vodou, hydroterapie, masáže, elektroléčba, magnetoterapie, zábaly, pitná kúra atd.
• Ubytovací služby: Ubytovací zařízení často se zvláštním režimovým opatřením.
• Lázeňské domy a hotely – interní lázeňské zařízení lokalizované v lázních, soustřeďuje léčebná a diagnostická zařízení, člení se na kategorie podle rozsahu a kvality služeb.
• Penziony – stoupá význam, méně služeb, nižší cena, omezeno stravování.
• Ubytování v soukromí – pro ty, kteří hledí na cenu ubytování.
• Stravovací služby: Kvalitní stravování je důležité pro spokojeného hosta a může být součástí léčebného procesu.
• Režimové stravování – v lázeňských domech zejména u komplexní péče, může být standardní, nebo nadstandardní (za příplatek).
• Nerežimový restaurační provoz – jako běžná restaurace.
• Doplňková stravovací zařízení – cukrárny, kavárny, čajovny, bistra.
• Kulturní, společenské a sportovní služby:
• Pasivní – divadlo, film, přednášky, festivaly, koncerty.
• Aktivní – společenské a taneční večery, společenské hry, sport.

Wellness cestovní ruch

Cestování zaměřené na harmonii těla a ducha, odpovědnost sám za sebe a fyzickou zdatnost. Patří sem masáže, koupele, zábaly, sauny, asijské metody (tai-chi, jóga, feng-shui). Základní atributy jsou zkrášlující péče, zdravá výživa, relaxace, meditace, kontakty mezi lidmi. Spojuje se se současnými trendy: fitness, kontrola stresu a hmotnosti, optimální výživa.

Specifické formy cestovního ruchu

Kromě základních forem existuje mnoho dalších, které reagují na specifické zájmy a trendy.

Kongresový cestovní ruch

Zahrnuje organizaci kongresů, konferencí, seminářů, výstav, veletrhů a dalších akcí. Patří sem i incentivní CR a služební cesty. Součástí jsou i doprovodné, předkongresové a pokongresové programy spojené s využitím volného času. Patří mezi nejrychleji se rozvíjející segment CR, s výdaji daleko vyššími než na běžnou dovolenou. Profitují z něj hotely, restaurace, půjčovny aut, dopravní společnosti, zábavný průmysl. Na rozvoji kongresového CR participuje státní a veřejný sektor kvůli vysokým nákladům na vybudování kongresového centra s dostatečnou kapacitou.

Členění kongresových akcí: a) Kongres: Setkání více lidí určitého odborného zaměření. Obsahem jsou přednášky, diskuze, konzultace. Konají se na mezinárodní úrovni. b) Konference: Setkání více lidí určitého odborného zaměření, menšího rozsahu než kongres. Často se konají pravidelně, např. v ročním intervalu. Existují i elektronické konference (videokonference, telekonference) s výhodami rychlosti, pohodlnosti, úspory času i peněz. c) Sympozium: Odborné nebo vědecké jednání s domácí, případně zahraniční účastí, tematického pracovního charakteru, sloužící k výměně názorů, poznatků a zkušeností. d) Seminář: Užší pracovní jednání zaměřené na seznámení s aktuálními úkoly a problémy související s činností zainteresovaných účastníků. Má studijní charakter. e) Mítink: Setkání určitého počtu osob za účelem projednání společného tématu. Dále sem patří výstavy, veletrhy, komerční prezentace, workshopy jako progresivní formy výměny informací.

Místo konání kongresového CR: a) Kongresové centrum: Velké specializované zařízení primárně určené k organizování kongresových akcí, vybavené sály, zasedacími místnostmi s audiovizuálním zařízením, informačními a komunikačními médii, parkovacími prostory, prostory pro bankety. Součástí může být ubytování i stravování. b) Konferenční centrum: Specializované zařízení (menší než kongresové) primárně určené k organizování kongresových akcí (mimo kongresů) – podobné jako kongresové centrum, ale v menším rozsahu. c) Hotely a hotelové komplexy: Vhodné pro pořádání středně velkých a menších akcí. Nabízejí komfort při pořádání pracovních aktivit spolu s ubytováním a stravováním. d) Vysoké školy a univerzity: Mají vhodné konferenční prostory, nevýhodou je jejich nedostupnost v potřebných časových obdobích a zpravidla nemají ubytování. e) Specifická místa konání: Různé prostory a interiéry, které většinou slouží jiným účelům, pro kongresové akce jen výjimečně. Mohou být využívané i historické prostory.

Klasifikace kongresových služeb: a) Služby související s jednáním: Zabezpečení a příprava prostor, zpracování a tisk kongresových materiálů, propagace a poskytování informací o programu a organizaci akce, organizační služba, tlumočnické a překladatelské služby, vytištění a expedice sborníků. b) Služby související s pobytem účastníků: Ubytování, stravování, přeprava. c) Ostatní služby: Recepční služba, služby průvodců, hostesek, směnárenské služby, společenské programy, doprovodné akce.

Organizování kongresových akcí: Zajišťují profesionální specializovaní organizátoři, CA, CK, někdy samotné kongresové centrum. Objednavatelem je subjekt, který rozhoduje o věcném obsahu akce, o počtu a struktuře účastníků, termínu a délce trvání a o místu konání. Rozsah služeb závisí na požadavcích objednatele.

Organizace akcí zahrnuje: a) Plánování: Objednavatel vytváří organizační výbor – řídí a koordinuje plánování akce. Zahrnuje rozhodnutí o rozpočtu akce a jeho finančním zajištění, dále rozhodnutí o spolupráci se specializovanou firmou a její výběr. b) Příprava akce: Příprava odborného programu a časového harmonogramu, určení místa, výběr prostoru, zabezpečení dopravy, ubytování a stravování, zabezpečení doprovodních akcí, příprava a vytištění materiálů, propagace. c) Realizace: Zajišťuje najatá firma – její realizační tým. Odbornou část zajišťuje objednavatel. d) Ukončení, vyúčtování a vyhodnocení: Hodnocení organizačního a společenského průběhu akce. Objednavateli je předloženo závěrečné vyúčtování podle cenové kalkulace a uzavřené smlouvy.

Incentivní cestovní ruch

Pobídkový či motivační zájezd zaměstnanců placený organizací. Slouží buď jako odměna, nebo v souvislosti s posilováním vztahů zaměstnanců k vlastní organizaci. Náplň může být rekreační a poznávací, relaxační, sportovní, zábavná, společenská apod. Může mít i vzdělávací charakter – přednášky, semináře, manažerské hry aj. Teambuilding je jedna z aktivit pro budování kolektivu.

Venkovský cestovní ruch

V ČR je typická forma chataření a chalupaření. Počátek již za první republiky, největší rozmach v 60.–80. letech 20. století – v době totality, omezování individuální svobody a cestování. V souvislosti s chatařením se rozvíjí i zahrádkaření a kutilství. Po pádu komunismu nedošlo k očekávanému úpadku – touha po odpočinku mimo město zůstala, navíc vznikla možnost využít nabídky CK a chatu si pronajmout. Aktivity jsou spojeny s přírodou, krajinou a venkovským prostředím. Typické projevy: ohleduplný vztah k přírodě, ubytování s nízkou kapacitou, rodinné zázemí (typické pro agroturistiku), individuální aktivity turistů.

Ekoturistika

Zaměření na poznávání přírodních krás – přírodní rezervace, národní parky, CHKO – s cílem nenarušovat atraktivity. Propojenost s cykloturistikou, kombinace turistiky a sjezdu na koloběžkách.

Vesnická turistika

Spjata s krajinou venkova a konkrétních vesnických sídel. Zahrnuje návštěvy luk, lesů, rybníků či řek, poznávání vesnického způsobu života – pracovní aktivity, tradiční řemesla, místní zvyky, folklór.

Agroturistika

Dovolená na statku – aktivně se účastní prací spojených se zemědělskou výrobou či chovem zvířat. Užívá lokální zdroje, suroviny, infrastrukturu.

Ekoagroturismus

Probíhá na ekologicky hospodařících zemědělských farmách – nevyužívají žádná umělá hnojiva, chemikálie, barviva ani konzervační přípravky. Splňují předepsané mezinárodní standardy a mohou být označeny ochrannou známkou „bio“.

Filmový cestovní ruch

Nová forma – reakce na vzrůstající popularitu filmu a televize. Návštěva míst a regionů spojených s určitým filmem či jiným audiovizuálním dílem, případně míst spojených s událostmi vztahujícími se k filmu. Filmové zobrazení může být atraktivnější, barvitější, zajímavější – vzniká touha porovnat s realitou. V ČR agentura CzechTourism láká turisty na filmová místa – Karlštejn, Hoštice. Zahrnuje návštěvu filmového nebo televizního studia (u nás Barrandov), zábavných parků propojených s filmovou tvorbou (Disneyland), míst, které bylo formou filmu propagováno (Morava). Také filmové festivaly (Karlovy Vary, Benátky, Berlín, Toronto, Cannes) a návštěva slavnostních ceremoniálů udílení cen.

Filmové turisty můžeme členit do tří kategorií: a) Náhodný: Cíleně nevyhledává tento druh zážitků – dopředu o nich neví. b) Příležitostný: O lokalitu se zajímá, ale není primárním cílem jeho cesty. c) Vyhraněný: Vybraný určitý film je hlavním motivem jeho cesty.

Film je také nástrojem destinačního marketingu (Morava – Bobule, Vinaři; zámek Moritzburg – Popelka).

Náboženský cestovní ruch

Zahrnuje návštěvy poutních míst (Vatikán, Santiago de Compostela, Jeruzalém, Betlém, Nazaret, Lurdy, Fátima, Fudži, Mekka, Medína), církevních slavností, významných církevních představitelů. V ČR je řada chrámů, kostelů, klášterů, synagog – mezi nejznámější patří bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje v obci Velehrad u Uherského Hradiště. Pouť se dnes také používá v souvislosti s označením pouliční zábavné akce.

Gastroturismus

Motivováno požitkem z konzumace vybraného jídla, zahrnuje kulturu stolování, atmosféru, vybavení, výzdobu – zážitková gastronomie. Národní kuchyně je nedílnou součástí každé kultury (součást kulturního CR). Roste zájem o zdravý životní styl, o původ surovin a způsob přípravy jídla. Významné pojmy: F.L.O.S.S. – Fresh (čerstvý), Local (místní), Organic (organický – bio), Seasonal (sezónní), Sustainable (udržitelný). Multikulturalismus vede k zákaznické konvergenci – jídla typická pro určitou lokalitu jsou populární i v jiných částech světa (japonské sushi, řecký gyros, italská pizza, indické curry). Gastronomické destinace: Mexiko, Itálie, Francie, Japonsko, Indie. V ČR je trendem farmářských trhů nabízejících čerstvé potraviny a regionální výrobky.

Svatební cestovní ruch

Zahrnuje činnosti související se samotnou svatbou, svatební cestou, ale i svatební veletrhy a výstavy. Světové destinace: Benátky, Řecko, Francie, Itálie, Karibik. V ČR: Praha, speciální hotely, hrady a zámky (Konopiště, Hluboká nad Vltavou), statky. Nabízí svatební balíčky – obřad, ubytování, večeře, další nadstandardní služby (masáž, vířivka, květiny).

Podkategorie: a) Cesty za účelem uzavření sňatku: 2–3 dny, zajišťované specializovanými agenturami, reprezentativní prostory, cateringové služby vyšší úrovně. b) Svatební cesty (líbánky): Zpravidla 2 osoby, dlouhodobější. c) Ostatní cesty: Zásnuby, výročí svatby, loučení se svobodou, obnovení manželského slibu.

Temný cestovní ruch

Individuální nebo masový, zaměřený na místa spojená se smrtí či utrpením. Jedná se o místa významných bitev, koncentrační a vyhlazovací tábory, hromadné hroby a válečné hřbitovy, místa živelných katastrof, popraviště, mučírny. Motivy jsou uctění památky zesnulých, vzdělávání, poznávání, osobní prožitek strachu, či hra a zábava.

Zahrnuje:

• Hřbitovy: Pro svou atmosféru, charakter parků a uměleckou a historickou hodnotu náhrobků (např. Starý židovský hřbitov v Praze).
• Věznice, mučírny, žaláře: Staré historické věznice (Alcatraz), muzea tortury.
• Místa genocidy, úmrtí a poprav: Koncentrační a vyhlazovací tábory, místa úmrtí historických osobností, bitevní pole.
• Místa katastrof: Světové obchodní centrum v New Yorku – 11. září 2001 (památník obětem a nový mrakodrap).
• Muzea, památníky, výstavy: V místě přímo svázaném s událostí nebo mimo takováto místa.
• Místa rekonstrukce bitev: Např. místo bitvy u Slavkova.
• Prohlídky chudinských čtvrtí s průvodcem: V posledních letech nabízejí vhled do opravdového života lidí na samém sociálním dně (Brazílie, Mexiko, Indie).

Ostatní specifické formy CR:

• Lovecký CR: Lov zvěře, individuálně nebo se školeným průvodcem, volně v přírodě nebo na pozemcích vytvořených speciálně pro lov.
• Event turismus: Účastníci jsou motivováni velkou událostí – olympijské hry, závody F1, letecké dny. Jedná se o masovou formu vyžadující precizní plánování a preventivní opatření.
• Dobrovolnický CR: Účastníci jsou motivováni nezištnou pomocí v různých odvětvích: sportovní či kulturní akce, přírodní či ekologické katastrofy, zlepšování životního prostředí, archeologické vykopávky. Odměnou je ubytování, jídlo, případně menší kapesné.
• Vesmírný CR: Organizované cestování do vesmíru, zajišťuje vysoce specializovaná organizace disponující špičkovou technikou. Může být virtuální, pozemní, před-vesmírný, suborbitální.
• Sexuální CR: Vyhledávají sexuální zážitky neobvyklé, nedostupné, sociálně nepřijatelné (Thajsko, Filipíny, Brazílie). Specifickou formou je prostituční CR – dlouhodobý globální problém především z hlediska nárůstu výskytu AIDS.
• CR dětí a mládeže: Do roku 1989 jen CKM v tuzemsku nebo do socialistických zemí. Segmenty se dělí dle věku dětí. Je bohatý na programové a animační služby, upřednostňuje formu zábavy blízkou mladým lidem (in-line brusle), dobrodružné sporty (surfování), hudební a kulturní aktivity, vzdělávání, meditace, tvořivá činnost.
• Seniorský CR: Odpovídá potřebám, zájmům, fyzickým a ekonomickým možnostem seniorů. Specifika: vyšší standard ubytování, stravování, záruka bezpečnosti, cestování i mimo sezónu. Segmenty se dělí dle věku a zdravotních dispozic.
• Městský CR: Návštěva měst a jejich atraktivit. Základní motivy: kulturní a historické památky, vzdělávání, pracovní cesty, společenská prestiž. Hlavní atraktivity: historické památky, moderní umění a architektura, kulturní zařízení, gastronomie.

Časté dotazy studentů o cestovním ruchu (FAQ)

Co je to cestovní ruch a jaký má význam pro ČR?

Cestovní ruch je souhrn hospodářských činností spojených s cestováním a pobytem osob mimo jejich obvyklé prostředí za účelem volného času nebo služeb. Pro Českou republiku má zásadní význam – přispívá do státního rozpočtu, vytváří pracovní příležitosti, ovlivňuje infrastrukturu, podporuje rozvoj regionů a zlepšuje image země.

Jaké jsou hlavní formy cestovního ruchu?

Mezi hlavní formy patří rekreační (odpočinek), kulturně-poznávací (poznávání památek, tradic), sportovně-turistický (aktivní trávení času), zdravotní (lázeňství, wellness) a kongresový (obchodní a vzdělávací akce). Kromě nich existuje mnoho specifických forem, jako je agroturistika, filmový CR, náboženský, temný turismus a další.

Kdo v České republice řídí a organizuje cestovní ruch?

V České republice je za řízení a organizaci cestovního ruchu primárně zodpovědné Ministerstvo pro místní rozvoj. Propagaci na světovém trhu zajišťuje agentura CzechTourism. Dále se na řízení podílejí regionální orgány státní správy, orgány samosprávy (např. Podvýbor pro CR v Poslanecké sněmovně), regionální občanská sdružení, informační centra a profesní sdružení (např. Asociace CK ČR).

Jaké jsou hlavní faktory ovlivňující cestovní ruch?

Cestovní ruch je ovlivňován lokalizačními faktory (např. přírodní podmínky, kulturní památky), realizačními faktory (např. dopravní spojení, kvalita ubytovacích a stravovacích služeb) a selektivními-stimulačními faktory (např. politická situace, ekonomická úroveň obyvatelstva, stav životního prostředí). Důležité jsou také ekonomické, sociální, politické a ekologické podmínky prostředí.