TL;DR: Cestovní ruch v České republice
Cestovní ruch v České republice prošel zásadními změnami po roce 1989. Zatímco dříve dominoval domácí cestovní ruch a podniková rekreace, dnes se zaměřuje na mezinárodní návštěvníky, rozmanité aktivity (hrady, lázně, golf) a je strategicky podporován agenturou CzechTourism. Klíčová je i geografická regionalizace pro efektivní rozvoj.
Cestovní ruch v České republice: Historie, vývoj a charakteristika
Cestovní ruch v České republice je fascinující téma, které ukazuje dynamický vývoj naší země. Od hlubokých změn po roce 1989 prošel sektor transformací, která ovlivnila nejen to, kam a proč cestujeme, ale i celou ekonomiku. Pojďme se podívat na jeho historii, klíčové milníky a současnou podobu.
Historický vývoj cestovního ruchu v ČR
Cestovní ruch v ČSSR: Pohled do minulosti
Před rokem 1989 převládal v Československu domácí cestovní ruch, který tvořil až 95 % všech cest. Jednalo se převážně o krátkodobé a často neorganizované cesty, soustředěné především do letní sezóny. Populární byla rekreace formou ROH a podnikové rekreace, ale i chataření, chalupaření, stanování a návštěvy příbuzných a známých.
Transformace po roce 1989: Nová éra
Po roce 1989 nastaly s politickými změnami zásadní změny i v cestovním ruchu. Došlo k rychlému vývoji cestovních kanceláří (CK), přičemž do roku 1996 neexistovala žádná centrální evidence. Mnohé CK vznikaly na základě živnostenského listu, což vedlo i ke krachům.
V současnosti se podíl cestovního ruchu na HDP pohybuje kolem 2,9 % (v roce 2003 to bylo 3,2 %). Podporu cestovního ruchu zajišťuje agentura CzechTourism.
Tabulky ukazují obrovský nárůst subjektů v cestovním ruchu. Zatímco v roce 1989 bylo jen 34 registrovaných subjektů (z toho 5 cestovních kanceláří), v roce 2008 to bylo již 5915 subjektů, z nichž 2970 byly cestovní kanceláře. Tento nárůst reflektuje liberalizaci trhu a zvýšený zájem o cestování.
Počet ubytovacích zařízení také zaznamenal značný růst. V roce 1990 bylo v ČR 2531 ubytovacích zařízení, zatímco v roce 2008 jich bylo již 7705. Prudce vzrostl počet hotelů vyšších kategorií (tříhvězdičkové hotely z 40 v roce 1990 na 360 v roce 2008, čtyřhvězdičkové z 6 na 41). Celková kapacita v počtu pokojů vzrostla ze 164 401 v roce 1997 na 180 162 v roce 2008, a v lůžkách z 426 389 na 466 632.
Návštěvnost ubytovacích zařízení v tisících osob klesla z 8423 v roce 1990 na 7342 v roce 1997 (údaje za 1990-1998 jsou neúplné), ale poté rostla na 12836 v roce 2008. Zároveň se snížila délka průměrného počtu přenocování z 3,1 v roce 1999 na 3,1 v roce 2008, s rezidenty přenocujícími delší dobu než nerezidenty.
Koncepce a podpora cestovního ruchu v Česku
Strategie CzechTourismu a klíčová témata
Od roku 2003 byla zavedena nová koncepce propagace České republiky. Ta si klade za cíl zúžit počet komunikovaných témat a efektivněji využít rozpočet, který byl dříve rozmělněn mezi více než 25 oblastí.
Agentura CzechTourism, příspěvková organizace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, hraje klíčovou roli v podpoře cestovního ruchu v zahraničí, a to prostřednictvím 28 zahraničních zastoupení, včetně Brazílie, Argentiny, Ukrajiny, Číny nebo Mexika.
Veškeré aktivity CzechTourismu se nyní soustředí na podporu pěti hlavních témat:
- Kouzlo hradů, zámků a historických měst
- Zdravá a aktivní dovolená
- Zlatá Praha (v trojím pojetí: historická, kulturní, pro mladé)
- Lázně: místo pro odpočinek a potěšení
- Církevní památky a poutní místa
Geografická regionalizace cestovního ruchu v ČR
Historické vymezení regionů CR
Vládní dokument „Rajonizace cestovního ruchu ČSR“ z 60. až 80. let 20. století definoval celkem 47 regionů cestovního ruchu. Ty byly vymezeny a kategorizovány na základě komplexního hodnocení předpokladů pro rozvoj CR.
Hodnotící kritéria zahrnovala kvalitu přírodních podmínek, společenské a historické hodnoty vytvořené člověkem, rozsah funkcí, sezónnost a geografický vztah k větším sídelním a průmyslovým aglomeracím.
Moderní přístup: Návrh nové rajonizace
Dokument „Návrh nové rajonizace cestovního ČR“ z roku 2007, vypracovaný Ministerstvem pro místní rozvoj, zdůrazňuje funkčně-prostorové využití krajiny pro cestovní ruch. Vymezuje šest základních typů rekreační krajiny:
- horská krajina
- velkoplošné pískovcové skalní útvary
- venkovské krajiny (tři typy)
- urbanizované prostory
Tento dokument je strukturován do tří částí: Analýza a hodnocení potenciálu CR, Návrh nové rajonizace CR ČR a Rajonizace CR – profily krajů ČR. Důležitost rajonizace spočívá v tvorbě územně plánovacích dokumentů, strategických programů, podpoře regionální spolupráce, alokaci zdrojů, stimulaci zaměstnanosti a udržitelného rozvoje.
Prostorové uspořádání doplňuje podrobná územní analýza rozhodujících forem cestovního ruchu, jako je městský a venkovský CR, lázeňství, vinařská turistika, letní rekreace u vody, zimní sporty a kongresový CR. Zahrnuje také hodnocení středisek CR a vymezení významných koncentračních rekreačních zón.
Klíčové segmenty cestovního ruchu v České republice
Návštěvnost památkových objektů: Historie a současnost
Do roku 1989 byly památkové objekty významnou součástí domácího cestovního ruchu. Po roce 1989 jejich význam v rámci celkového CR klesl, ale stále jsou důležité. Změnila se však roztříštěná vlastnická struktura (restituce, privatizace), kdy objekty vlastní stát (např. Karlštejn, Lednice), obce (např. Karviná) nebo soukromé osoby (např. Orlík, Dětenice). Dnes jsou památky často využívány pro jarmarky a různé akce, což zvyšuje jejich atraktivitu.
Lázeňství: Od státních k soukromým
Před rokem 1989 dominovaly státní lázně s vysokou návštěvností. Po roce 1989 proběhla transformace vlastnické struktury, převládlo soukromé vlastnictví a s ním bohužel i projevy degradace některých objektů (např. Kyselka, Běloves). Nicméně lázeňství stále tvoří důležitou část českého cestovního ruchu.
Typologie lázeňských míst v ČR je rozdělena do čtyř skupin podle významu:
- A (nadnárodní význam): Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Luhačovice, Mariánské Lázně
- B (celostátní význam): Jáchymov, Janské Lázně, Jeseník, Poděbrady, Teplice, Třeboň
- C (regionální význam): Bechyně, Bílina*, Darkov, Dubí, Karlova Studánka, Klimkovice, L. Kynžvart, L. Libverda, Lipová-lázně, Teplice nad Bečvou, Velichovky, Velké Losiny
- D (malý význam): Běloves*, Bludov, Hodonín, L. Bělohrad, L. Bohdaneč, Konstantinovy Lázně, Kostelec, L. Kundratice, Lázně Mšené, Ostrožská Nová Ves, Slatinice, L. Toušeň, Vráž
*Pozn.: Hvězdička značí dočasnou téma pramenu.
Golf: Česká republika jako golfová velmoc
Golf je dalším z klíčových pilířů marketingové strategie CzechTourismu a zaznamenal v ČR obrovský rozmach. Před rokem 1989 existovalo v Československu pouhých 8 golfových hřišť. Dnes je Česká republika považována za evropskou golfovou „velmoc“ s 87 hřišti, což svědčí o dynamickém rozvoji tohoto sportovního segmentu.
Často kladené otázky o cestovním ruchu v ČR
Jak se vyvíjel cestovní ruch v ČR před a po roce 1989?
Před rokem 1989 převládal domácí cestovní ruch (až 95 %), často neorganizovaný, soustředěný na letní sezónu a podnikové rekreace. Po roce 1989 došlo k liberalizaci, rychlému nárůstu cestovních kanceláří a otevření se mezinárodnímu cestovnímu ruchu. Změnila se také vlastnická struktura ubytovacích zařízení a lázní.
Co je CzechTourism a jaká je jeho role?
CzechTourism je agentura pro podporu cestovního ruchu České republiky v zahraničí, příspěvková organizace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Od roku 2003 se zaměřuje na propagaci pěti klíčových témat (hrady a zámky, aktivní dovolená, Praha, lázně, církevní památky) prostřednictvím svých 28 zahraničních zastoupení.
K čemu slouží rajonizace cestovního ruchu?
Rajonizace cestovního ruchu vymezuje a kategorizuje regiony pro rozvoj CR na základě přírodních, společenských a historických předpokladů. Slouží pro tvorbu územně plánovacích dokumentů, strategických programů, alokaci veřejných zdrojů, podporu regionální spolupráce, zaměstnanosti a udržitelného rozvoje.
Jaké jsou hlavní pilíře cestovního ruchu v současné ČR?
Kromě tradičních historických měst, hradů a zámků a lázeňství, se mezi hlavní pilíře řadí také zdravá a aktivní dovolená, církevní památky a v posledních letech významně i golf. Praha je propagována jako samostatné téma pro svůj historický, kulturní i mladistvý potenciál.