Česká syntax: Věta a souvětí – Kompletní průvodce
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Mezi významové poměry vět v parataktickém (souřadném) souvětí mohou patřit slučovací (např. a, i, nebo) a důsledkový (např. proto, tedy) poměr.
A. Žáci se učí klasifikovat druhy souvětí a vedlejších vět.
B. Důraz je kladen na rozlišení jednoduché věty od souvětí.
C. Žáci jsou seznamováni s intonací a uzavřeným obsahem věty.
D. Výuka probíhá především sémantickou cestou a prací s textem.
Vysvětlení: Podle studijních materiálů je na 1. stupni ZŠ hlavním úkolem naučit žáky chápat větu jako smysluplný celek, seznámit je s intonací a uzavřeným obsahem věty a naučit je rozlišovat větu jednoduchou od souvětí. Výuka probíhá sémantickou cestou a převážně prací s textem. Klasifikace druhů souvětí a vedlejších vět se řeší až na 2. stupni ZŠ.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Ve 3. ročníku se pozornost upírá na význam sloves, vyhledávání základních skladebních dvojic a poznávání stavby souvětí pomocí grafických větných vzorců.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Termín „spojovací slůvko“ je zavádějící, protože jako spojovací prvky mohou kromě spojek sloužit také zájmena a příslovce. Učitelé by se mu měli vyhnout.
A. Užití základních spojek k propojování slov a vět.
B. Tvorba prvních souvětí z nabídnutého materiálu.
C. Poznávání stavby souvětí pomocí grafických větných vzorců.
D. Doplňování vhodných spojovacích výrazů do textu.
Vysvětlení: Ve 2. ročníku se žáci učí užívat základní spojky k propojování slov a vět a také tvoří svá první souvětí z nabídnutého materiálu. Poznávání stavby souvětí pomocí grafických vzorců je cílem 3. ročníku a doplňování spojovacích výrazů do textu spadá do 4. ročníku.