Test na Antivirová terapie a léčba infekcí

Otázka 1: Virostatika používaná k léčbě alfa herpesvirů, jako je aciklovir, jsou známá pro své časté a závažné nežádoucí účinky.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Virostatika proti alfa herpesvirům, jako je aciklovir, se aktivují virovou thymidinkinázou pouze v infikovaných buňkách, což vede k minimální toxicitě a výjimečným nežádoucím účinkům.

Otázka 2: Které z následujících tvrzení popisuje úskalí terapie virových infekcí antivirotiky?

A. Častý vývoj rezistence, především u RNA virů.

B. Antivirotika mohou poškozovat hostitelské buňky.

C. Jsou vysoce účinná proti latentním virovým infekcím.

D. Vyznačují se četnými nežádoucími účinky.

Vysvětlení: Dle studijních materiálů mezi úskalí antivirotik patří četné nežádoucí účinky, poškozování hostitelských buněk (protože množení viru je provázané s normálními funkcemi buňky) a častý vývoj rezistence, zejména u RNA virů. Materiály výslovně uvádějí, že antivirotika nepůsobí na latentní infekce, nikoli že by proti nim byla vysoce účinná.

Otázka 3: Enfuvirtid blokuje protein gp41 u HIV infekce.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že enfuvirtid je inhibitor fúze (FI), který blokuje protein gp41.

Otázka 4: Jsou inhibitory proteázy a inhibitory integrázy součástí virostatik používaných k léčbě HIV infekce?

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Virostatika k léčbě HIV infekce zahrnují inhibitory proteázy (např. saquinavir, indinavir) a také inhibitory integrázy (např. raltegravir, dolutegravir).

Otázka 5: Které z uvedených terapeutických aplikací jsou podle studijních materiálů spojeny s interferonem alfa (IFN-α) nebo interferonem beta (IFN-β)?

A. Léčba chronické hepatitidy B a D

B. Tlumení autoreaktivního zánětu u roztroušené sklerózy

C. Snížení infekčních komplikací u chronické granulomatózní choroby

D. Léčba hemoragických horeček Lassa a hantavirových infekcí

Vysvětlení: Podle studijních materiálů se IFN-α používá k léčbě chronické hepatitidy B, D, méně i C, Kaposiho sarkomu u pacientů s AIDS, papillomavirových infekcí a některých leukemií. IFN-β tlumí autoreaktivní zánět u roztroušené sklerózy. Snížení infekčních komplikací u chronické granulomatózní choroby je indikací pro IFN-γ, nikoli IFN-α nebo IFN-β. Léčba hemoragických horeček Lassa a hantavirových infekcí je klinickým využitím ribavirinu.