Test na Anatomie hltanu a klinické aspekty

Otázka 1: Nejčastější příčinou retrofaryngeálního abscesu je šíření infekce z kazu zubu.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Retrofaryngeální absces nejčastěji vzniká na podkladě abscedující lymfadenitidy po předcházející infekci horních dýchacích cest. Materiály nezmiňují kaz zubu jako nejčastější příčinu.

Otázka 2: Laterálně s hltanem sousedí krční nervově-cévní svazek a laloky štítné žlázy.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Dle sekce 'Syntopie' je 'Laterálně: krční nervově-cévní svazek a laloky štítné žlázy'.

Otázka 3: Které z následujících tepen se podílí na tepenném zásobení hltanu?

A. a. thyroidea superior

B. a. subclavia

C. a. palatina descendens

D. a. vertebralis

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že tepenné zásobení hltanu zajišťují a. thyroidea superior a a. palatina descendens (mimo jiné). Tepny a. subclavia a a. vertebralis nejsou v materiálech zmíněny jako součást přímého cévního zásobení hltanu.

Otázka 4: Která tvrzení správně popisují komunikaci jednotlivých částí hltanu s okolními dutinami?

A. Pars nasalis (nosohltan) komunikuje s nosní dutinou přes choany.

B. Pars oralis (ústní část hltanu) komunikuje s ústní dutinou přes isthmus faucium.

C. Pars laryngea (hrtanová část hltanu) komunikuje s hrtanovou dutinou přes aditus laryngis.

D. Pars oralis (ústní část hltanu) komunikuje s hrtanovou dutinou přes aditus laryngis.

Vysvětlení: Pars nasalis komunikuje s nosní dutinou přes choany. Pars oralis komunikuje s ústní dutinou přes isthmus faucium. Pars laryngea komunikuje s hrtanovou dutinou přes aditus laryngis. Tvrzení o komunikaci pars oralis s hrtanovou dutinou přes aditus laryngis je nesprávné.

Otázka 5: Plexus submucosus vytváří pružný uzávěr na přechodu hltanu v jícen.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Plexus submucosus je mohutná podslizniční pletená, která vytváří pružný uzávěr na přechodu hltanu v jícen.