Podcast na Anatomie hlezenního kloubu a okolí

Kapitoly

Vnitřní strana kotníku

Šlachy, cévy a jeden zrádný nerv

A co vnější kotník?

Hlezenní kloub a jeho vazy

Struktury pod povrchem

Krevní zásobení a Achillova šlacha

Shrnutí a rozloučení

Přepis

Adéla: Věděl jsi, že jedna z nejčastějších chyb, kterou studenti u pitvy kotníku dělají, je záměna masivního nervu za obyčejnou šlachu?

Petr: Přesně tak. Vypadají si totiž nečekaně podobně. A přesně o tomhle dálničním uzlu plném nervů, šlach a cév si dnes budeme povídat. Posloucháte Studyfi Podcast.

Adéla: Tak dobře, Petře, pojďme na to. Začněme zevnitř, tedy mediálně. Co tam všechno najdeme?

Petr: Super. Takže mediální kotník, malleolus medialis, si každý snadno nahmatá. A hned za ním je to pravé kouzlo. Je tam takový tunel, kterému se někdy říká canalis tarsalis.

Adéla: Tunel? To zní trochu záhadně. Co jím prochází?

Petr: Je to docela provoz. Máme tam tři šlachy, cévy a nerv. A na pořadí existuje skvělá mnemotechnická pomůcka.

Adéla: Sem s ní! Miluju pomůcky.

Petr: Tak poslouchej: „Táňa Dala A Vzala Nový Hadr.“ To je naprostá klasika.

Adéla: Táňa Dala A Vzala Nový Hadr... To si budu pamatovat! Ale co to znamená?

Petr: Každé slovo je jedna struktura, hezky popořadě od kotníku dozadu. Tibialis posterior, flexor Digitorum longus, Arteria tibialis posterior, Venae, Nervus tibialis a nakonec flexor Hallucis longus.

Adéla: Skvělé. A co je na těch šlachách zajímavé? Kromě toho, že jdou hezky za sebou.

Petr: Tady dochází k zajímavému křížení. Svaly, které jsou na bérci výš, mají své šlachy níž a naopak. A další křížení je pak na chodidle. Je to prostě takový malý dopravní uzel.

Adéla: Chápu. A co ty cévy a ten nerv? To je ta riziková část, že?

Petr: Přesně. Arteria tibialis posterior je klinicky důležitá. Tady se dobře hmatá puls, což pomáhá při diagnostice aterosklerózy. A hned vedle ní je ten náš nerv – nervus tibialis.

Adéla: Ten, co si můžeme splést se šlachou?

Petr: Přesně ten. Je totiž podobně tlustý jako okolní šlachy. Nezkušený student ho může snadno zaměnit. Klíčový je samozřejmě pohmat – šlacha je tuhá, nerv měkčí. Je to detail, který ale u zkoušky rozhoduje.

Adéla: Dobře, mediální stranu máme. Pojďme se přesunout na druhou stranu. Jak to vypadá za vnějším, laterálním kotníkem?

Petr: Tam je to o něco jednodušší. Kůže je tam silnější a v podkoží najdeme hlavně nervus suralis a začátek malé skryté žíly, vena saphena parva.

Adéla: A co hlouběji? Jsou tam taky nějaké šlachy v tunelu?

Petr: Jsou tam dvě hlavní šlachy. Patří lýtkovým svalům – musculus fibularis longus a brevis. Jsou pěkně přichycené kosti pomocí vazivových poutek, retinacul.

Adéla: Takže na vnější straně je to hlavně o dvou svalech, zatímco na vnitřní straně je ten velký nervově-cévní svazek?

Petr: Přesně tak jsi to shrnula. Vnitřní strana je taková rušná třída, zatímco ta vnější je spíš klidnější okreska.

Adéla: Super přirovnání. Díky, Petře, to bylo naprosto srozumitelné.

Petr: Rád jsem pobavil. A teď se pojďme ponořit ještě hlouběji. Přímo do samotného hlezenního kloubu, kterému odborně říkáme articulatio talocruralis.

Adéla: To je spojení mezi kostmi bérce a nohou, že? Co to všechno drží pohromadě?

Petr: Přesně tak. Jsou to hlavně silné vazy. Na vnitřní straně je to mohutný lig-a-men-tum deltoideum. Ale zajímavější jsou vazy na vnější straně.

Adéla: Proč zrovna ty?

Petr: Protože právě ty si nejčastěji poškodíme při distorzi. Tedy při tom klasickém „vyvrknutí kotníku“, když špatně došlápneš.

Adéla: To znám až moc dobře. Takže vazy jsou takoví strážci kloubu.

Petr: Přesně. A nad nimi máme takové „pásky“, které drží šlachy na místě. Jmenují se retinacula. Ta na přední straně má dokonce tvar písmene X.

Adéla: Páni, písmeno X? To je specifické. A co všechno pod nimi probíhá?

Petr: Je tam docela provoz. Od vnitřní strany k vnější tam najdeme šlachy natahovačů, cévy a taky nervus fibularis profundus. Mimochodem, dříve se pro všechno „lýtkové“ používal termín peroneus. Dnes je to fibularis, ale starší označení pořád uslyšíš.

Adéla: Taková malá historická vsuvka.

Petr: Přesně. A co se cév týče, máme tu skvělou pojistku. Tepny zde vytvářejí sítě, takzvané anastomózy. Funguje to jako záložní oběh.

Adéla: Takže když se jedna tepna ucpe, ostatní to zvládnou zaskočit?

Petr: Přesně tak. Proto problém nemusí být dlouho vůbec poznat. A nesmíme zapomenout na hrdinu zadní strany… Achillovu šlachu.

Adéla: Tu zná asi každý. Je obrovská, že?

Petr: Je to naše nejsilnější šlacha. Je snadno hmatná, ale taky zranitelná. A neurologové ji milují, protože na ní testují míšní reflexy tím známým poklepáním kladívkem.

Adéla: Perfektní. Takže si to shrňme. Hlezenní kloub drží pohromadě vazy, které se snadno poraní. Šlachy na místě jistí retinacula a krevní zásobení má chytrou pojistku. A vzadu všemu velí mohutná Achillova šlacha.

Petr: Vystihla jsi to naprosto přesně. Je to komplexní, ale zároveň logicky uspořádaná oblast.

Adéla: Děkuju ti moc, Petře, za další skvělou lekci. A děkujeme i vám, milí posluchači, že jste byli s námi. Mějte se krásně a těšíme se na vás u dalšího dílu Studyfi Podcastu.

Petr: Na shledanou.