Agatha Christie

Úvod

Agatha Christie (1890–1976), známá též pod pseudonymem Mary Westmacott, byla anglická spisovatelka a autorka nesmírně oblíbených kriminálních a detektivních příběhů. Je považována za nejvlivnější autorku detektivní literatury 20. století a jednu z nejprodávanějších spisovatelek všech dob.

Její přínos české i světové literatuře spočívá v přetvoření žánru detektivky prostřednictvím komplikovaných zápletek, neočekávaných zvratů a důrazu na psychologii postav. Její texty jsou často označovány za nadčasové a prodejnost jejích děl přesáhla dvě miliardy výtisků, což z ní činí kulturní fenomén.

Životopis

Dětství a mládí

Agatha Mary Clarissa Millerová se narodila 15. září 1890 v Torquay ve Spojeném království jako nejmladší ze tří dětí v typické viktoriánské rodině. Základní vzdělání získala od svých rodičů a již od útlého věku byla vášnivou čtenářkou. Po smrti otce v roce 1901 začala v roce 1902 navštěvovat dívčí školu v Torquay.

Roku 1906 odjela do Paříže studovat hudbu a zdokonalit se ve francouzštině. Zde sice objevila talent pro zpěv a klavír, ale kvůli ostýchavosti před publikem od kariéry pěvkyně upustila. V 18 letech napsala první povídku a pokoušela se uplatnit i román, avšak neúspěšně.

Manželství a začátek psaní detektivek

V roce 1912 se seznámila s důstojníkem Archibaldem Christiem, za něhož se provdala 24. prosince 1914. Během první světové války pracovala jako dobrovolná sestra a asistentka lékárníka v Torquay. Zkušenosti s léky a jedy, získané v této době, později využila při psaní svých detektivek.

Roku 1919 se jí narodila dcera Rosalind. Svůj první detektivní román Záhada na zámku Styles napsala v roce 1916, ale vydán byl až koncem roku 1920. Po návratu z desetiměsíční cesty propagující Výstavu britského impéria v roce 1922 se jí začalo dařit v psaní. Roku 1926 se po smrti matky a kvůli manželské krizi nervově zhroutila a na jedenáct dní zmizela, přičemž okolnosti jejího zmizení nebyly nikdy plně vyjasněny. Její manželství bylo rozvedeno v roce 1928.

V roce 1928 se vydala na cesty Orient expresem a při archeologických vykopávkách v Uru se seznámila s archeologem Maxem Mallowanem, za kterého se v září 1930 provdala. Jejich manželství trvalo až do její smrti a cesty s manželem inspirovaly pozadí několika jejích románů odehrávajících se na Blízkém východě.

Vrchol spisovatelské dráhy

Na začátku třicátých let nastalo nejplodnější období Agathy Christie jako spisovatelky. Kromě detektivek vyšel v roce 1930 i její první román s romantickou zápletkou Obrův chléb, napsaný pod pseudonymem Mary Westmacott. Od roku 1934 žila s manželem ve Winterbrook House u Wallingfordu a letní měsíce trávili v domě Greenway Estate v Devonu.

Během druhé světové války pracovala v Londýně jako dobrovolnice ve výdejně léků a napsala v té době dvanáct detektivek, například Mrtvá v knihovně a Pět malých prasátek. V roce 1943 se narodil její jediný vnuk Matthew Prichard. V roce 1952 měla premiéru divadelní hra Past na myši, která se stala nejdéle nepřetržitě hranou inscenací na světě. Roku 1950 byla zvolena členkou Královské literární společnosti a získala nejvyšší ocenění americké Asociace detektivních autorů. V roce 1961 jí byl udělen čestný doktorát literatury na univerzitě v Exeteru.

Závěr života

V roce 1956 byla jmenována komandérkou Řádu britského impéria (CBE) a roku 1971 jí královna Alžběta II. udělila titul rytíř-komandér (Dame Commander, DBE), z nějž vyplývalo právo na titul dáma. Díky povýšení manžela na rytíře v roce 1968 mohla užívat i titul lady.

Její zdraví se začalo zhoršovat mezi lety 1971 až 1974, přesto pokračovala v psaní. Jejím posledním románem byl Postern of Fate z roku 1973. Naposledy se veřejně ukázala při premiéře filmu Vražda v Orient-expresu v roce 1974. Agatha Christie zemřela pokojně 12. ledna 1976 ve věku 85 let ve svém domě Winterbrook House ve Wallingfordu a byla pohřbena na nedalekém hřbitově St Mary's v Cholsey.

Literární směr a období

Agatha Christie je klíčovou představitelkou zlatého věku britské detektivky, literárního období, které dominovalo v první polovině 20. století, zejména v meziválečném období. Tento směr se vyznačoval důrazem na komplexní, racionálně rozlousknutelné zápletky a na fair play mezi autorem a čtenářem, kdy jsou všechny indicie potřebné k odhalení pachatele dostupné.

Christie se do tohoto směru řadí jako jeho nejvýraznější osobnost, která do žánru vnesla koncept indicií „ukrytých všem na očích“ a kladla důraz na psychologii postav a jejich různorodé motivace. Tím přesáhla čistě mechanické sbírání důkazů a obohatila žánr o hlubší rozměr. Mezi další významné autory stejného směru patřili například Dorothy L. Sayersová, Ngaio Marshová a Margery Allinghamová.

Charakteristika tvorby

Hlavními tématy, která se v tvorbě Agathy Christie opakují, jsou zločin, tajemství, spravedlnost a psychologie lidských motivací. Často se zaměřuje na společenské interakce a skryté vztahy v uzavřených komunitách, kde se zločin odehrává.

Typický jazyk a styl autorky je věcný, srozumitelný a precizní, což umožňuje soustředit se na postupný rozvoj zápletky. Její vyprávění je známé pro své komplikované zápletky, neočekávané zvraty a důkladné předkládání indicií, které na závěr logicky vedou k rozuzlení.

Mezi výrazné umělecké prostředky patří mistrné klamání čtenáře, využití rozmanitých pohledů a především rozsáhlé znalosti jedů, které získala během válečné služby a které často hrají ústřední roli v jejích příbězích. Agatha Christie preferovala detektivní romány a povídky, kde často vystupují její ikonické postavy, jako jsou Hercule Poirot a slečna Marplová, jejichž vývoj se projevuje v celé její rozsáhlé tvorbě.

Přehled díla

Agatha Christie byla mimořádně produktivní autorkou, která napsala 78 detektivních románů, přibližně 150 povídek a 19 divadelních her. Zde je výběr jejích nejvýznamnějších děl:

Próza

• Záhada na zámku Styles (1920) — detektivní román, ve kterém se poprvé objevuje Hercule Poirot a řeší otravu bohatého statkáře.
• Vražda Rogera Ackroyda (1926) — detektivní román s Herculem Poirotem, známý svým šokujícím a inovativním rozuzlením.
• Vražda v Orient expresu (1934) — román s Herculem Poirotem, kde detektiv řeší záhadnou vraždu ve sněhem zablokovaném vlaku.
• Smrt v oblacích (1935) — detektivní román s Herculem Poirotem, jehož děj se odehrává na palubě letadla.
• Vraždy podle abecedy (1936) — detektivní román s Herculem Poirotem o sériovém vrahovi, který vraždí oběti v abecedním pořadí.
• Smrt na Nilu (1937) — detektivní román s Herculem Poirotem, kde je vražda vyšetřována během plavby po Egyptě.
• A pak nezbyl žádný (1939, původně Deset malých černoušků) — jeden z nejprodávanějších románů historie o deseti lidech, kteří jsou postupně vražděni na izolovaném ostrově.
• Mrtvá v knihovně (1942) — detektivní román se slečnou Marplovou, ve kterém je v knihovně nalezeno tělo neznámé ženy.
• Pět malých prasátek (1942) — román s Herculem Poirotem, který se zabývá vyšetřováním dávné vraždy s cílem očistit jméno odsouzené osoby.
• Viděla jsem vraždu (1953) — detektivní román se slečnou Marplovou, kde je zločin odhalen pomocí analogie s tradičním křesťanským příběhem.
• Postern of Fate (1973) — poslední detektivní román autorky, kde se manželé Beresfordovi vracejí do starého domu a objeví dávnou vraždu.
• Obrův chléb (1930) — romantický román vydaný pod pseudonymem Mary Westmacott, zkoumající osudy mladého talentovaného spisovatele.

Drama

• Past na myši (1952) — divadelní hra, která drží rekord nejdéle nepřetržitě hrané inscenace na světě a odehrává se v odlehlém penzionu.
• Svědek obžaloby (1953) — divadelní hra s napínavým soudním procesem, kde je muž obviněn z vraždy bohaté dámy.
• Neočekávaný host (1958) — divadelní hra o muži, který najde ženu stojící u mrtvého těla jejího manžela.
• Deset malých černoušků (1943) — divadelní adaptace stejnojmenného románu, kde deset cizinců uvízne na ostrově a jsou postupně zabíjeni.

Vliv a odkaz

Agatha Christie měla zásadní a transformativní vliv na českou i světovou detektivní literaturu. Její díla formovala žánr a ukázala, jakým způsobem lze kombinovat logickou dedukci se psychologickou hloubkou. Její schopnost oslovit čtenáře bez ohledu na generaci, společenskou třídu a vzdělání ji učinila globálním fenoménem.

Za jejího života se literární věda její tvorbě příliš nevěnovala, jelikož byla vnímána jako „nízký“ žánr. Po její smrti se však začaly objevovat četné akademické publikace, které zkoumaly její vliv na přetváření a formování detektivního žánru. Její díla byla přeložena do více než stovky jazyků a prodalo se přes dvě miliardy výtisků, což z ní činí jednu z nejprodávanějších autorek historie.

Agatha Christie získala mnohá ocenění, včetně titulu „Dáma britského impéria“ (Dame Commander, DBE) od královny Alžběty II. v roce 1971 a čestného doktorátu literatury na univerzitě v Exeteru v roce 1961. Její divadelní hra Past na myši drží světový rekord nejdéle nepřetržitě hrané inscenace.

Na její díla vznikly četné filmové a seriálové adaptace, které udržují její odkaz živý. Patří sem slavné poirotovské adaptace s Peterem Ustinovem a Davidem Suchetem, adaptace příběhů slečny Marplové s Joan Hicksonovou a Margaret Rutherfordovou, či novější vysokorozpočtové filmy Kennetha Branagha. Tyto adaptace často vedou k návratu čtenářů k původním knihám a zajišťují tak trvalou popularitu jejích postav a příběhů.

FAQ – Často kladené otázky

• Proč je Agatha Christie považována za „královnu detektivek“? Agatha Christie je považována za nejvýznamnější a nejvlivnější autorku detektivních příběhů 20. století. Její obrovská produktivita, komplexní zápletky, důraz na psychologii postav a překvapivé zvraty přetvořily žánr a oslovují generace čtenářů po celém světě. Prodejnost jejích děl přesáhla dvě miliardy výtisků.

• Jaké jsou nejznámější literární postavy Agathy Christie? Mezi její nejznámější literární postavy patří belgický detektiv Hercule Poirot, který se vyznačuje bystrým rozumem a puntičkářstvím, a stará panna slečna Marplová, která řeší zločiny díky svému pronikavému pozorování mezilidských vztahů a znalosti lidské povahy.

• Která díla Agathy Christie jsou nejpopulárnější? Mezi autorčiny nejpopulárnější romány patří Vražda v Orient expresu, Smrt na Nilu, Vražda Rogera Ackroyda a A pak nezbyl žádný (původně Deset malých černoušků). Divadelní hra Past na myši je nejdéle nepřetržitě hranou inscenací na světě a je pro mnohé návštěvníky Londýna „přechodovým rituálem“.

• Jakým způsobem ovlivnila Agatha Christie žánr detektivky? Agatha Christie ovlivnila detektivní žánr především svým důrazem na logickou dedukci a koncepcí indicií, které jsou „ukryty všem na očích“, což umožňuje čtenáři pokusit se rozluštit záhadu společně s detektivem. Rozvinula také psychologické aspekty zločinu a motivací postav, čímž dodala žánru hloubku.

• Jaké jsou charakteristické prvky prostředí v jejích detektivkách? Její detektivní příběhy jsou často zasazeny do prostředí více či méně uzavřené společnosti, jako jsou venkovská sídla, paluby vlaků, lodí či letadel, nebo izolované ostrovy. Toto prostředí umožňuje koncentrovat děj a interakce mezi omezeným počtem podezřelých. Navíc často využívá znalostí jedů, které získala během válečné služby.

• Měla Agatha Christie nějakou spojitost s Československem? Ano, v románu Smrt v oblacích se zmiňuje o Československu a zmiňuje československý vynález. Od roku 1961 si dopisovala s českou učitelkou Olgou Simonovou, po které dokonce pojmenovala jednu postavu v knize Viděla jsem vraždu. První český překlad jejího díla, román Muž v hnědém obleku, vyšel v roce 1927.