Podcast na Aeronautické informační služby a regulace v ČR

Kapitoly

Příběh jednoho letu

Neviditelný strážce oblohy

Pilotova knihovna

NOTAM – Zpráva dne

Jak se v tom vyznat?

Shrnutí a závěr

Bible každého pilota

Struktura AIP

Jak se AIP aktualizuje

Nahlédnutí do části GEN

Letecké oběžníky AIC

Letecké mapy

Příklady map a shrnutí

Přepis

Barbora: Představte si pilota, říkejme mu třeba Tomáš. Má čerstvé papíry a chystá se na svůj první velký sólo přelet. Srdce mu buší nadšením. Pečlivě zkontroluje letadlo, spočítá palivo, podívá se na předpověď počasí… Vypadá to na perfektní den. Vzlétne, stoupá do klidné modré oblohy a užívá si ten neuvěřitelný pocit svobody.

Matěj: Jenže o půl hodiny později se před ním z ničeho nic objeví vojenské stíhačky. Proletí kolem něj v těsné formaci a on v šoku z rádia slyší, že vletěl do dočasně aktivovaného vojenského prostoru, o kterém neměl ani tušení. Tomáš zapomněl zkontrolovat jednu z nejdůležitějších věcí.

Barbora: A přesně o téhle věci si dnes budeme povídat. Tohle je Studyfi Podcast.

Matěj: Přesně tak. Ten neviditelný, ale naprosto klíčový systém, který měl Tomáše varovat, se jmenuje Letecká informační služba, zkráceně LIS.

Barbora: Dobře, co to tedy přesně je? Zní to jako nějaký supertajný vládní úřad.

Matěj: To zase ne, i když je to nesmírně důležité. Letecká informační služba, anglicky Aeronautical Information Services neboli AIS, je součástí Řízení letového provozu České republiky. Jejich úkolem je zajistit, aby všichni piloti měli přesně ty informace, které potřebují.

Barbora: A k čemu je potřebují? Kromě toho, aby se vyhnuli stíhačkám, samozřejmě.

Matěj: To je rozhodně dobrý důvod. Ale obecně jde o tři hlavní pilíře: bezpečnost, pravidelnost a hospodárnost provozu. Bezpečnost je jasná. Pravidelnost znamená, že lety probíhají podle plánu. A hospodárnost, že se nelétá zbytečně oklikou, což šetří čas i palivo.

Barbora: Takže je to vlastně takový mozek celé letecké dopravy, který sbírá a distribuuje všechno podstatné.

Matěj: Přesně tak. Představ si to jako nejlepší dopravní aplikaci na světě, ale pro letadla. Říká ti, kde jsou uzavírky, kde je nebezpečí, kde jsou nové „silnice“ na obloze... A za tím stojí celá řada oddělení – mezinárodní kancelář NOTAM, oddělení leteckých publikací, kartografie a další.

Barbora: Dobře, takže LIS sbírá data. Jak je ale předává pilotům? Posílají jim e-maily?

Matěj: E-maily ne, to by bylo trochu pomalé. Všechny tyhle informace jsou zabalené do něčeho, čemu říkáme „Produkt leteckých informací“. Je to sada dokumentů, ať už v tištěné nebo elektronické podobě.

Barbora: A co v té sadě najdeme? Je to jako taková povinná četba pro piloty?

Matěj: Dá se to tak říct. Hlavní je Letecká informační příručka, neboli AIP. To je taková bible pro piloty. Najdeš v ní všechno o letištích, tratích, pravidlech, prostě úplně všechno, co je stálé a dlouhodobě platné.

Barbora: Takže taková pilotní kuchařka, kde je recept na každý let?

Matěj: Perfektní přirovnání! A k té kuchařce samozřejmě vycházejí aktualizace, kterým se říká změny neboli AMDT. A pak jsou tu Supplementy, neboli AIP SUP, což jsou dočasné změny. Třeba když se na letišti tři měsíce opravuje dráha.

Barbora: Rozumím. Takže AIP je základ, AMDT jsou trvalé změny a SUP dočasné. Co dál?

Matěj: Pak samozřejmě letecké mapy, to je jasné. A potom dva velmi důležité typy zpráv: AIC, což jsou informační oběžníky s různými doporučeními a vysvětleními, a pak to nejdůležitější pro každodenní létání – NOTAMy.

Barbora: NOTAM. To je to, co chybělo našemu Tomášovi na začátku, že?

Matěj: Přesně. NOTAM je zkratka pro Notice to Airmen, tedy Oznámení pro letecký personál. Je to rychlá, urgentní zpráva o něčem, co má okamžitý vliv na bezpečnost letu a není to v AIP.

Barbora: Takže například to vojenské cvičení.

Matěj: Přesně. Nebo třeba nefunkční navigační maják, jeřáb u letiště, uzavřená ranvej, hejno ptáků… cokoliv dočasného a nebezpečného. Je to ten nejrychlejší způsob, jak informaci dostat k pilotům, protože se šíří speciální telekomunikační sítí.

Barbora: Všimla jsem si, že těch NOTAMů je víc druhů, nějaké série A, B, S… Zní to jako velikosti oblečení.

Matěj: To je dobrý postřeh. Je to vlastně takové třídění. Série A platí pro hlavní tratě a velká mezinárodní letiště jako Praha, Brno, Ostrava. Série B je pro všechna ostatní letiště a prostory v Česku.

Barbora: A co ta písmena X a Y?

Matěj: To je jednoduché. Série A a B jsou v angličtině. A série X a Y obsahují ty samé NOTAMy, ale přeložené do češtiny. Takže X je česká verze A a Y je česká verze B. To je skvělá otázka k maturitě!

Barbora: Aha! A pak je tu ještě série S. Předpokládám, že to nebude „super“ NOTAM.

Matěj: Ne, i když je super důležitý. S je pro SNOWTAM. To jsou speciální zprávy o stavu dráhy v zimě – jestli je na ní sníh, led, břečka, a jak moc to klouže. V zimě je to pro piloty jedna z nejdůležitějších informací vůbec.

Barbora: Dobře, takže mám AIP, spoustu změn, supplementů a teď ještě hromadu NOTAMů. Jak to pilot před letem všechno stihne projít? To si musí číst hodiny?

Matěj: To je skvělá otázka. Dříve to tak skoro bylo. Dnes na to máme chytré nástroje. Základem je PIB – Pre-flight Information Bulletin, neboli Předletový informační bulletin. Je to vlastně výcuc všech platných NOTAMů, které se týkají POUZE tvé plánované trasy.

Barbora: Takže nemusím číst o uzavírce v Ostravě, když letím z Prahy do Karlových Varů.

Matěj: Přesně tak. Systém ti vyfiltruje jen to relevantní. A piloti dnes používají skvělé aplikace, třeba přímo od Řízení letového provozu je to AisView, kde si všechno přehledně zobrazí na mapě. Vidí aktivní prostory, NOTAMy… je to mnohem intuitivnější.

Barbora: A ještě mi vrtá hlavou jedna věc – AIRAC systém. Zní to jako nějaký robot.

Matěj: Skoro. AIRAC je zkratka a je to v podstatě globálně synchronizovaný kalendář. Všechny provozně významné a trvalé změny – třeba nová letová trať nebo změna frekvence – se vydávají v předem daných termínech, které jsou stejné po celém světě.

Barbora: A proč?

Matěj: Aby se předešlo chaosu. Informace se publikuje s předstihem, nejméně 28 dní, u velkých změn i 56 dní předem. To dá všem – pilotům, aerolinkám, výrobcům databází do letadel – dost času na to, aby si aktualizovali svoje systémy. Je to záruka, že 1. června budou mít všichni stejné a platné mapy.

Barbora: Pojďme si to tedy shrnout. Letecká informační služba je jako nervový systém letectví. Zajišťuje, aby každý pilot měl správné a aktuální informace pro bezpečný a plynulý let.

Matěj: Přesně. Základním dokumentem je AIP, taková pilotní encyklopedie. A pro rychlé, dočasné změny a nebezpečí máme NOTAMy, které jsou jako urgentní dopravní zpravodajství.

Barbora: A aby se v tom piloti neztratili, existuje PIB, tedy předletový bulletin, který jim připraví souhrn informací jen pro jejich let, a moderní nástroje jako AisView.

Matěj: Přesně tak. Takže příště, až uvidíte letadlo na obloze, vzpomeňte si, že za jeho klidnou cestou stojí obrovská práce mnoha lidí v Letecké informační službě, kteří se starají, aby pilot o všem věděl dřív, než se to stane problémem. Aby nedopadl jako náš Tomáš z úvodu.

Barbora: Skvělé. Tím jsme téma leteckých informací vyčerpali. Díky, Matěji.

Matěj: Přesně tak, Báro. A když už jsme u těch všech informací, musíme zmínit naprostý základ. Takovou bibli každého pilota, která obsahuje všechno, co není úplně urgentní, ale je naprosto zásadní.

Barbora: A to je co? Nějaký supertajný dokument?

Matěj: Tajný vůbec ne, naopak, je veřejně dostupný. Mluvím o Letecké informační příručce, neboli AIP.

Barbora: AIP... To zní jako zkratka pro něco hodně důležitého.

Matěj: To tedy je. Představ si to jako neuvěřitelně podrobnou encyklopedii a zákoník pro vzdušný prostor České republiky. Jsou tam všechna stálá pravidla, postupy, mapy letišť, prostě všechno.

Barbora: Takže takový manuál k létání v Česku?

Matěj: Přesně. A co je super, je dvojjazyčný. Všechno je tam česky a anglicky, aby mu rozuměli i piloti ze zahraničí.

Barbora: To dává smysl. A co všechno v téhle... bibli najdu?

Matěj: V podstatě všechno kromě informací o malých letištích pro VFR lety, ty mají svou vlastní, jednodušší příručku. V AIP jsou hlavně velká IFR letiště a vojenská letiště.

Barbora: Dobře, takže je to obsáhlý dokument. Jak se v tom proboha někdo vyzná?

Matěj: Má to naštěstí velmi logickou strukturu. Celá příručka se dělí na tři hlavní části. Jako kniha o třech kapitolách.

Barbora: A ty jsou?

Matěj: První je GEN, jako General, tedy všeobecné informace. Druhá je ENR, jako En-Route, což jsou informace k letu na trati. A třetí je AD, Aerodromes, čili letiště.

Barbora: GEN, ENR, AD. To se dá zapamatovat. Co je v té první části, v tom GENu?

Matěj: Tam najdeš úplné základy. Kdo co v letectví řídí, jaká jsou národní pravidla, jaké se používají zkratky, jaké jsou poplatky... Prostě obecný úvod do toho, jak to u nás funguje.

Barbora: Takže taková úvodní kapitola pro cizince, aby věděli, kam se obrátit a co je čeká.

Matěj: Dá se to tak říct. Je to základ, na kterém vše ostatní stojí.

Barbora: A co když se něco změní? Nějaké pravidlo, nebo se třeba přestaví letiště? To se pak tiskne celá nová bichle?

Matěj: To by se nedoplatili. Řeší se to chytře, pomocí změn a doplňků. Příručka je v podstatě velký šanon a ty si jen vyměňuješ jednotlivé listy.

Barbora: Aha, takže mi přijde poštou nová stránka a já si ji tam založím?

Matěj: Přesně tak. Pro trvalé změny slouží takzvaný AIP AMDT, neboli Amendment. To jsou prostě nové listy, které nahradí ty staré. Ty běžné mají modrý průvodní list.

Barbora: A co když je ta změna opravdu důležitá a týká se třeba navigace?

Matěj: Dobrá otázka. Pro takové změny, které musí vstoupit v platnost v jeden konkrétní den po celém světě, se používá systém AIRAC. Taková změna má pak růžový průvodní list, aby ji nikdo nepřehlédl.

Barbora: Modrá a růžová. To je hezky barevně odlišené. A co dočasné změny?

Matěj: Na ty máme AIP SUP, neboli Supplement. To je doplněk. Používá se pro dočasné změny, které platí déle než tři měsíce. Třeba když se na půl roku opravuje dráha na letišti.

Barbora: A jakou barvu má ten? Abychom měli sbírku kompletní.

Matěj: Ten je vytištěný na žlutém papíře a zakládá se hned na začátek celé příručky, aby byl na očích. Jakmile přestane platit, prostě ho vyhodíš.

Barbora: Pojďme se podívat trochu blíž na tu první část, GEN. Co tam pilot konkrétně najde?

Matěj: Tak hned v úvodu, v části GEN 0, je takový obsah a rozcestník. A taky seznam všech změn, aby sis mohl zkontrolovat, jestli máš příručku aktuální.

Barbora: To je praktické. A dál?

Matěj: Pak je GEN 1, a to je super důležité. Tam jsou kontakty na všechny úřady – od ministerstva dopravy přes řízení letového provozu až po celníky. A taky pravidla pro vstup do země.

Barbora: Jako co přesně?

Matěj: Třeba jak vysoké musíš mít pojištění, jaké jsou sankce, když porušíš pravidla, nebo že musíš mít hlukový certifikát. Všechny tyhle byrokratické, ale nezbytné věci.

Barbora: Rozumím. Takže je to opravdu takový komplexní manuál, kde je úplně všechno. Ale co je teda oficiálně platné? To, co najdu na webu, nebo ta papírová verze?

Matěj: To je skvělý postřeh. Oficiálně platné jsou pouze informace vydané v tištěné podobě nebo na CD od Řízení letového provozu. Web je super pro rychlou orientaci, ale u soudu bys s printscreenem neuspěla.

Barbora: Dobře vědět! Takže i v digitální době je papír a CD stále jistota. Páni, to je fascinující. A to jsme probrali jen tu první, obecnou část. Co ty další dvě, ENR a AD?

Matěj: Přesně tak. ENR jsou traťové informace a AD jsou informace o letištích. Ale ještě než je rozebereme, musíme zmínit něco, co to všechno tak trochu zastřešuje – a to jsou Letecké oběžníky, neboli AIC.

Barbora: AIC? To zní jako další zkratka do sbírky. Co to přesně je?

Matěj: To teda je. Představ si to jako takový newsletter pro piloty. Obsahuje informace, které ještě nejsou tak urgentní, aby musely být v NOTAMu, ale jsou důležité. Třeba dlouhodobé předpovědi změn v předpisech nebo jen nějaké vysvětlení.

Barbora: Aha, takže takové novinky ze světa letectví. A má to nějaké dělení?

Matěj: Má. Jsou dvě série, A a C. Schválně, zkusíš si tipnout, jaký je v nich rozdíl?

Barbora: No... A jako 'Aviation' a C jako 'Czechia'? Něco mezinárodního a něco jen pro nás?

Matěj: Skvělý odhad! Jsi v podstatě doma. Série A je pro mezinárodní letectví a posílá se do celého světa. Série C je jen pro nás, pro vnitrostátní provoz.

Barbora: Super, to dává smysl. A co ty mapy, které jsi zmínil?

Matěj: Mapy jsou naprosto klíčové. Vydává je Středisko letových informačních služeb a musí být v souladu s mezinárodním standardem ICAO Annex 4. To je taková kuchařka na letecké mapy.

Barbora: Takže každá mapa na světě vypadá víceméně podobně? Aby se v tom pilot vyznal, ať letí kdekoli?

Matěj: Přesně tak. A co je důležité – tyhle mapy se neustále mění. Jejich aktualizace najdeš ve změnách AIP, a pokud je v nich nějaká kritická chyba, opraví se dokonce pomocí NOTAMu.

Barbora: Takže je to živý organismus. A kde se dozvím, že vyšla úplně nová mapa?

Matěj: A jsme zpátky u našich oběžníků! Právě v AIC se zveřejňuje, že vyšla nová edice mapy.

Barbora: Všechno je propojené! A jaké mapy si mám představit? Asi to není jen jedna velká mapa Česka.

Matěj: To ani náhodou. Ten kompletní seznam je v AIP, ale pro představu – máš tam základní Leteckou mapu ICAO v měřítku 1:500 000, pak mapy přiblížení, odletů, mapy letišť... a dokonce i mapu oblastí s nebezpečnou koncentrací ptactva.

Barbora: Počkej, cože? Mapa ptáků? Takže vím, kde si dát pozor, abych nesrazila hejno kachen?

Matěj: Přesně tak! Bezpečnost na prvním místě. Takže když to celé shrneme – máme tu AIP, naši leteckou bibli. K tomu dodatky, NOTAMy pro urgentní zprávy, AIC jako newsletter a kupu map pro vizuální orientaci.

Barbora: Páni. Je toho opravdu hodně, ale teď už v tom mám mnohem jasněji. Moc ti děkuju, Matěji, za skvělé vysvětlení.

Matěj: Není zač, Barboro. Bylo mi potěšením. A pro naše posluchače – nebojte se toho, hlavní je vědět, kde co hledat.

Barbora: Přesně tak. Mějte se krásně a těšíme se na vás u dalšího dílu Studyfi Podcastu. Na slyšenou!

Matěj: Na slyšenou.